Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stravenkový paušál připraví rozpočet o více než 21 miliard ročně

Alena Schillerová
Alena Schillerová
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Zavedení stravenkového paušálu by mohlo každoročně připravit státní rozpočet o více než 21 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Grant Thornton, kterou dnes představila na tiskové konferenci Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Stravenkový paušál plánuje ministerstvo financí zavést jako alternativu ke stravenkám a podnikovému stravování od roku 2021.

"Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že nová úprava připraví státní rozpočet maximálně o dvě miliardy korun. Nechali jsme dopady přepočítat poradenskou, daňovou a auditorskou firmu, a ta dospěla k částce více než desetinásobné. Konkrétně 21,4 miliardy Kč," prohlásil prezident unie Jiří Horecký. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

Daňové zvýhodnění paušálu by podle dřívějšího vyjádření ministryně Schillerové mělo zůstat stejné jako u stravenek. Zaměstnanci by částku měli dostávat vyúčtovanou samostatně, protože by neměla na rozdíl od mzdy podléhat povinným odvodům a daním.

Klíčovou roli v propadu rozpočtových příjmů sehrají podle studie dva efekty. Prvním z nich bude čerpání paušálu těmi, kteří dnes nenabízejí firemní stravování ani stravenky. Jejich zapojení do systémů může znamenat snížení daňových příjmů o 8,6 miliardy Kč.

"Je iluzorní se domnívat, že zaměstnavatelé tento benefit nebudou využívat. Naopak, lze předpokládat jeho masívní zavedení, avšak za jiným účelem a motivací, než je původně zamýšlen. Dá totiž firmám a institucím možnost na úkor mezd navýšit zaměstnancům příjmy bez vedlejších nákladů ve formě daní a odvodů," upozornil Jiří Köhler z Grant Thornton.

Druhým klíčovým efektem bude odliv od současné formy podpory stravování a přechod na stravovací paušál ze strany zaměstnavatelů, kteří již dnes podporují stravování jinou formou (stravenky, jídelní stravování), a tím i navýšení efektivního příspěvku na stravování. "Tento dopad může nabíhat pomaleji. Nicméně ve výsledku přinese pokles rozpočtových příjmů až o 10,6 miliardy Kč," dodal Köhler.

Částka 21,4 miliardy představuje přes polovinu letošního rozpočtového schodku. "Stačila by například k navýšení učitelských platů v regionálním školství o více než 9500 korun měsíčně. Za tuto sumu bychom mohli například zcela vyřešit nedostatečnou dostupnost sociálních služeb nebo o více než polovinu navýšit výdaje na výzkum a inovace," podotkl výkonný ředitel Unie Vít Jásek.

MF připravuje novelu zákona o daních z příjmů, podle které by zaměstnanec dostával peníze na stravu přímo. Na podporu stravování tak dosáhne podle MF i čtvrtina zaměstnanců, tedy asi milion lidí, kteří dosud stravenky nedostávají.

Unie zaměstnavatelských svazů sdružuje a zastupuje 62 svazů s více jak 19.000 organizacemi a jejich více než 750.000 zaměstnanci. Grant Thornton poskytuje komplexní služby v manažerském poradenství, transakcích, auditu, účetnictví a daňového poradenství. Působí ve 135 zemích světa včetně ČR.

Témata:  stravenkový paušál,  Alena Schillerová,  Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.