Česko dostane dalších zhruba 14 miliard korun skrze Národní plán obnovy

Bek zmínil Národní plán obnovy jako jednu z možností, jak financovat důsledky uprchlické krize. V krátkodobém horizontu podle něj lze využít jak peníze ze státního rozpočtu, tak ze schválených evropských rozpočtových schémat a operačních programů.

Podle ministra je možné do jisté míry změnit některé obsahové komponenty NPO například v souvislosti s novou situací v energetice nebo s řešením problémů s navýšením kapacit ve vzdělávacím systému. Další peníze z mimořádného fondu lze získat také formou výhodně úročených půjček. O tu ČR zatím neusilovala, vláda o tom ale vede podle Beka debatu.

O možné finanční pomoci EU zemím nejvíce zasaženým uprchlickou krizí po ruské agresi na Ukrajině se vedou debaty. Pořád je podle Beka nejisté, jak velké budou náklady jednotlivých zemí. "Samozřejmě bude záviset na délce trvání konfliktu a na míře úspěšnosti Ukrajiny při obraně východní hranice," poznamenal.

Z krátkodobého hlediska má za nutné hledat prostředky ve státním rozpočtu i schválených evropských schématech. Lze podle něj využít zbývající peníze z dobíhajícího finančního období EU, v případě Česka ale nejde o významnou částku.

Za důležitější Bek považuje revidovat schémata, která jsou připravena pro rozpočtové období 2021-2027. Hlavní dokumenty by podle ministra měly být schváleny v květnu, následně bude možné začít čerpat operační programy. "V nich je řada příležitostí, které jsou využitelné pro financování potřeb souvisejících s uprchlickou vlnou třeba v oblasti školství," poznamenal.

U NPO se podle Beka vyčleněná částka zvýší na zhruba 193 miliard korun, zároveň bude možné upravit některé priority. Česko bude muset připravit projekty, na které bude využito navýšené množství peněz, v druhé polovině roku pak může vyjednávat i o změnách již naplánovaných záměrů. Některé investiční záměry nejsou dobře připraveny a nejspíš by se je nepodařilo zvládnout ve stanovené lhůtě, mohly by je tedy nahradit jiné, řekl.

Česko by zároveň mohlo využít výhodně úročenou půjčku. "Podmínky úroku jsou mnohem výhodnější, než kdyby si půjčoval český stát sám na sebe, protože Česká republika není v takové ekonomické kondici, aby získala úvěrové podmínky srovnatelné s tím, když si půjčuje EU," řekl Bek.

"Myslím si, že to může být dobrá cesta k rychlejším investicím ať už do obnovitelných zdrojů, nebo do energetické infrastruktury, která je teď vystavena velmi odlišným potřebám a prioritám proti minulosti," dodal.

NPO je rozdělen na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jde o infrastrukturu a takzvanou zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, a zdravotní prevenci. ČR musí průběžně plnit nastavené úkoly. Podporu z plánu obnovy je možné čerpat nejvýše do 31. prosince 2026.

Témata:  Česko,  EU,  finance