Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Červencová inflace podporuje scénář dalšího růstu sazeb ČNB

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Červencová meziroční inflace byla nad očekáváním trhu a podporuje scénář dalšího růstu úrokových sazeb České národní banky. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. V nejbližších měsících se podle nich inflace nevrátí pod tři procenta, naopak koncem roku se podle nich přiblíží čtyřem procentům. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského července, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

"Centrální instituce reagovaly na pandemii rozhazováním peněz na všechny strany. Ve stejné době se však pozastavovaly výrobní kapacity, což snížilo množství produktů na trhu. Nemůžeme se proto divit, že nyní narůstá inflace," uvedl ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Vysoká inflace bude podle něj likvidovat kupní sílu úspor na běžných a spořících účtech v bankách. Očekává proto, že se zvýší zájem lidí o investice. Populární mohou být akcie, nemovitosti, zlato či kryptoměny, dodal.

Meziroční srovnání je v této meziročně nesouměřitelné době problematické, míní analytik skupiny Natland Petr Bartoň. Meziměsíční čísla podle něj jasně odhalují, že nepoměr mezi průmyslem a službami je i v cenách. Zatímco ceny zboží rostly v červenci meziročním tempem pět procent, ceny služeb podle něho rostly ročním tempem 25 procent. "Ceny služeb jsou taženy sezónními cenami dovolených, ale na podzim a v zimě budou zase růst podzimní a zimní ceny. V průmyslu bylo krachů minimálně. Pokud se krachovalo, tak ve službách, což samo o sobě zvyšuje ceny mezi zbylými podniky, které navíc musí dohánět chybějící příjmy z doby lockdownů, respektive splácet dluhy, kterými lockdowny financovaly, " vysvětlil Bartoň. Ceny dále porostou s tím, jak se začne ještě více projevovat růst cen materiálů. Zatím se projevuje "jenom" v cenách pohonných hmot, ty mají do spotřebního koše měřícího inflaci nejblíže, dodal.

Celkově letos inflace převýší úroveň tří procent, ocitne se tak za celý rok mimo toleranční pásmo ČNB, odhadl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ke konci roku bude podle něj až čtyři procenta. ČNB bude muset přistoupit zřejmě ke dvojímu zvýšení své základní úrokové sazby ještě letos před koncem roku, aby se pokusila inflaci zchladit, podotkl.

Meziroční inflace v české ekonomice by se mohla ve třetím čtvrtletí pohybovat v průměru blízko 3,5 procenta nebo mírně pod touto úrovní, v závěru letošního roku ale zřejmě dále vzroste, byť nejspíš pouze přechodně, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Ke konci letošního roku může i podle něj inflace vystoupat na úroveň mírně pod čtyřmi procenty.

Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský jako hlavní faktory očekávaného zrychlení inflace vidí zejména další růst nákladů spojených s bydlením, ať už jde o nájemné či ceny energií, a také další zdražování potravin. Po určitou dobu pravděpodobně přetrvá i vyšší růst cen některých druhů zboží a služeb v souvislosti s uvolněním restrikcí, dodal.

Témata:  inflace,  Česká národní banka (ČNB)

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

15. října 2026 11:11

Nákup na internetu má háček. Kvůli jedné volbě můžete přijít o možnost vrácení

Při nákupu na internetu mají spotřebitelé zpravidla právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu. Pokud si ale objednané zboží vyzvednou na prodejně, mohou narazit na rozdíl mezi nákupem a pouhou rezervací. Ten může zásadně ovlivnit jejich práva.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

CZK

Komentář

Výdaje státu rostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Rozpočet se propadá do stále hlubšího deficitu

Říjnové hospodaření státního rozpočtu potvrzuje, že se české veřejné finance opět vydávají směrem k hlubším deficitům. Schodek za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl 230,9 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o 47,8 miliardy korun. Ještě varovnější je ovšem skutečnost, že po očištění o peníze z Evropské unie a související výdaje se deficit meziročně prohloubil dokonce o 68,4 miliardy korun na 243,4 miliardy. Právě toto číslo podává výstižnější obrázek o zhoršování hospodaření státu, neboť odstraňuje zkreslení plynoucí z rozdílného načasování evropských plateb.