Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze

Podle centrálních bank je potřeba pokračovat ve výdajích, dokud nebude zřejmé, že hospodářské oživení je dokončeno. Některé země už mají tendenci pomoc omezovat, protože právě obava z rychlého nárůstu dluhů se dostává na přední místa mezi úkoly, které je nutné naléhavě řešit.

Hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová už v úterý varovala, že hospodářské oživení bude dlouhé, nerovnoměrné a s nejistým výsledkem. Nynější krize je totiž nejhlubší za mnoho generací a svět se podle ní musí připravit na vzestup chudoby a na období vyšší nezaměstnanosti. Ukončit v takové situaci podporu ze strany vlád by proto bylo předčasné.

Podobně prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová řekla, že největší obavy má z toho, že vlády se rozhodnou nečekaně ukončit pomoc zaměstnancům a firmám. Stejný argument mají pro zachování pomoci i představitelé americké centrální banky (Fed) pod vedením jejího šéfa Jeroma Powella. Ve Spojených státech se už několik týdnů vedou debaty, jak připravit další soubor podpůrných opatření. Fed ale už dříve upozornil, že jeho vlastní nástroje, třeba další kolo nákupů dluhopisů, už by nebyly tak efektivní jako vládní výdaje.

Apel od těch nejvlivnějších centrálních bank světa je přitom číl dál jasnější: měnová politika má své limity, zvláště v krátkodobém horizontu. Proces podpory hospodářství budou muset dokončit fiskální instituce, které si mohou půjčovat za minimální úroky a které mají nástroje lépe uzpůsobené tomu, aby zajistily rychlou a cílenou vzpruhu.

Powell i Lagardeová se snaží rozptýlit "mýtus o všemocné centrální bance", která je schopna v ekonomice vyřešit jakýkoliv problém, upozornil hlavní ekonom společnosti UBS Wealth Management v Londýně Paul Donovan. "Vždycky to vyřešit nemohou," řekl. "Toto není úvěrová krize. Levnější úvěry teď ekonomiku nepodpoří," dodal.

Oživení globální ekonomiky přitom ztrácí dynamiku a je zde riziko, že politici už nebudou ochotni pokračovat ve výdajích, když dluhy stoupají na nová maxima. MMF odhaduje, že vlády už na podporu hospodářství v úhrnu vynaložily asi 12 bilionů dolarů (téměř 279 bilionů Kč).

Analytici americké investiční banky JPMorgan Chase & Co spočítali, že fiskální podpora vlád už letos přidala k růstu globální ekonomiky 3,7 procentního bodu. Díky ní se podařilo dopady koronavirové krize zmírnit, jinak by byly asi dvakrát horší. Ekonomové této banky ale očekávají, že dosavadní fiskální podpora bude příští rok působit jako brzda, protože stimulační opatření se v sérii strategických chyb sníží, jako to bylo už v období po finanční krizi z roku 2008.