Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí ohlásilo dramatický nárůst státního dluhu v prvním čtvrtletí

Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Čtvrtletní zpráva Ministerstva financí o dluhovém portfoliu potvrdila náš odhad, že státní dluh (dluh centrální vlády) v prvních třech měsících roku výrazně vzrostl. Závazky vlády se zvýšily oproti konci loňského roku o výrazných 175 miliard korun. Informuje Marek Dřímal, Komerční banka.

Celkový dluh Vlády České republiky tak činil 1789 miliard korun, což je nejvyšší hodnota v historii. V poměru k HDP dluh dosáhl 37,7 % oproti 34,2 % na konci loňského roku.

Důvodem takto masivního nárůstu byla bezprecedentní emise dluhopisů a pokladničních poukázek. Stát se snažil v prvním čtvrtletí využít mimořádně příznivých podmínek na trhu, které panovaly díky pokračujícímu kurzovému závazku. Sázky (především zahraničních) investorů na posílení koruny se promítly do velkého zájmu o vládní dluhopisy, a to i při záporných výnosech.

Stát se zároveň připravoval na velkou splátku starého dluhopisu, ke které došlo 11. dubna, a která činila zhruba 90 miliard korun. V ten den státní dluh tedy o 90 miliard klesnul. Na druhou stranu došlo k dalším prodejům dluhopisů a pokladničních poukázek, které jenom v dosavadním průběhu dubna dosáhly 73,7 miliard korun.

A zároveň letošní rok se očekává schodek rozpočtu, který bude muset být alespoň částečně pokryt emisí dluhu.

Za celý letošní rok by měl státní dluh vrůst podle našich odhadů o 30 miliard korun. Důvodem bude očekávaný schodek státního rozpočtu. Náš výhled předpokládá, že nedosáhne 60 miliard (jak předpokládá plán), ale 45 miliard a zároveň Ministerstvo financí použije část svojí likviditní rezervy.

Témata:  Ministerstvo financí státní dluh

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy