Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Levné hypotéky nejsou zadarmo. Co banky požadují?

Levné hypotéky nejsou zadarmo. Co banky požadují?

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Hypoteční úrokové sazby nyní klesly až na 2,5 procenta a podle expertů jsou na dvacetiletém minimu. Nízký úrok však bývá spojený s povinností otevřít si konto ve stejné bance a s její pojišťovnou uzavřít až dvě pojistky, a to už něco stojí. V pondělním vydání o tom informují Lidové noviny (LN).

Nové konto musí být takzvaně aktivním účtem. To znamená, že nejméně jednou měsíčně musí na účet přijít peníze, u České spořitelny minimálně ve výši 1,3 splátky hypotéky, a nejméně třikrát měsíčně se z konta musí peníze čerpat. Každá taková operace stojí v rámci Spořitelny šest korun, z jiné banky do Spořitelny 40 korun. Pojištění majetku nebo životní pojištění může ročně dosahovat, v závislosti na rozsahu, i více než deset tisíc korun. Za dvacet let trvání hypotéky tak člověk zaplatí čtvrt milionu korun navíc.

Některé banky zavádějí i dotované hypotéky. Mají sazbu o 0,3 procentního bodu nižší, avšak za podmínky, že člověk celých dvacet let zůstane stejné bance věrný. Pokud by například po patnácti letech splácení chtěl přejít k jiné bance, dotovaný úrok by musel zaplatit. Při dvoumilionové hypotéce na třicet let to dělá pět tisíc korun. O žádné z těchto podmínek se reklamy nezmiňují a při dotazech se jimi pracovníci také nechlubí. Člověk je najde drobným písmem a úředním jazykem až na smlouvě, kterou by měl podepsat. Přesto letos objem nových hypoték mimořádně roste. Podle odhadu odborníků poskytnou letos banky nové úvěry za 110 až 115 miliard korun. To je o třetinu více než loni. V roce 2012 se očekává další růst na 120 miliard korun.

Témata:  hypotéky

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy