Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Guvernérova ostuda aneb rok po devalvaci

Guvernérova ostuda aneb rok po devalvaci

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Guvernér ČNB se musel do středečního pořadu ČT 24 dostavit přímo ze svého vinohradu v Litoměřicích. Jak jinak si vysvětlit jeho slovník čtvrté cenové skupiny a ekonomické poučování typu „Ekonomika jde do kytek, jo!“

K ročnímu výročí měnové reformy musím podotknout následující: 

- Guvernér ČNB dosud nevysvětlil, proč provedl znehodnocení české měny právě v týdnu „obchodu desetiletí“, kdy pan Kellner kupoval O2. - K rozhodnutí o devalvaci koruny ho časově nic netlačilo a mohl si vybrat kterýkoliv jiný týden.- Guvernér ČNB dosud neprokázal, kde je oněch slíbených 30 000 nových pracovních míst, a jak se díky znehodnocení koruny zvýšil český export. - Český export je zjednodušeně řečeno závislý na německém exportu a ne na rozhodnutí ČNB. - Pro udržitelný export, jak jsem již uváděl, je přijatelná hladina koruny okolo 25 Kč za 1 €. - Guvernérovi ČNB absolutně chybí pohled do reálného života a nepochopil, že většina firem již teď obchoduje v eurech a korunu potřebuje pouze na výplaty a na nákup místních služeb.  - Guvernér ČNB sice úspěšně propaguje ekonomickou teorii o hrozbě deflace, kterou prezentoval Paul Krugman. Tato teorie ovšem nikdy nebyla v praktickém životě a v novodobé historii ověřena. Pouze některé západní ekonomiky zažily krátkou deflační historii v roce 2009. - Jediná země, která opravdu zná deflaci je Japonsko a v Japonsku platí, že nejdelší deflační období v letech 1999-2005 bylo doprovázeno nejrychlejším růstem ekonomiky za poslední dvě dekády.  S určitým zpožděním se v Japonsku dostavil také pokles nezaměstnanosti. A i když - Japonsko s deflací bojuje, tato sama o sobě není důvodem jeho malého ekonomického růstu.Domnívám se, že malá míra deflace není škodlivá, ceny klesnou na novou hranici a inflace se znovu restartuje.- Guvernér ČNB tedy na úkor několika firem a jedinců připravil občany ČR, stát a ekonomiku o cca 10% finančních prostředků.- Guvernér ČNB svými dalšími výroky dále o prázdninách tohoto roku účelově oslabil korunu, kdy jeho negativní výroky spolu s vývojem ukrajinské krize dále oslabily korunu. - Guvernér ČNB neříkal pravdu, když říkal, že ČNB bude držet kurz koruny v oscilaci kolem 27 Kč za 1 €, přičemž kurz 27,80 Kč odpovídá oscilaci kolem 28 Kč za 1 €.Závěrem lze konstatovat, že Česká republika má opravdovou smůlu na své guvernéry. Pan Tošovský absolutně nezvládl krizi v roce 1997, kdy obchodníci zaútočili na měny  pevně svázané s dolarem či jinou měnou. ČNB reagovala tenkrát špatně zvýšením úrokových sazeb. Guvernér Tošovský se bláhově domníval, že tato politika pomůže zvýšit kurz koruny, tím nahrál spekulantům a po vyčerpání devizových rezerv došlo k pádu koruny. Zvýšení úrokových sazeb mělo zničující vliv na české podniky, následuje krize důvěry atd.            

V současné době další guvernér dělá úplně opačnou politiku, ale stejně škodlivou.

 

Témata:  Česká národní banka (ČNB)

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?