Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát poskytoval dotace neziskovým organizacím bez analýzy, tvrdí NKÚ

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Stát při poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím nevycházel v letech 2016 až 2017 z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace rozdělené Úřadem vlády ČR a ministerstvy pro místní rozvoj, vnitra, životního prostředí a zemědělství. NKÚ také zjistil miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl peněz na dotacích v letech 2015 a 2016. Více než polovina kontrolovaných příjemců dotací navíc nedodržela podmínky.

Stát v roce 2016 a 2017 rozdělil neziskovým organizacím 26,26 miliardy korun. Strategie vlády na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy potřeb společnosti. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít podle NKÚ rozhodující vliv na obsah strategických materiálů.

Úřad vlády zároveň podle kontrolorů průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie. Vše vyhodnotí až v roce 2021 po jejím skončení. Některé cíle pak závisí na změnách legislativy, které ale chybí. Jde například o zákon o dárcovství, zákon o sociálním podnikání či o statusu veřejné prospěšnosti.

Kontroloři také zjistili rozdíl v informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 poskytl neziskovým organizacím peněz na dotacích. Rozbory financování od Úřadu vlády se lišily o více než tři miliardy korun od informací z rozpočtového informačního systému. Rozdíly v údajích se týkají i centrální evidence dotací. Kontrolovaná ministerstva a Úřad vlády v roce 2016 nezveřejnily v centrální evidenci všechny povinné informace o poskytnutých dotacích. Rozdíl mezi evidencí a rozpočtovým systémem za všechny poskytovatele dotací představuje 3,51 miliardy korun, zjistil NKÚ.

Při rozdělování dotací by měly jednotlivé resorty spolupracovat na hodnocení žádostí, například si vzájemně delegovat členy do hodnotitelských komisí, nebo si průběžně poskytovat informace o rozdělených dotacích. To ale podle NKÚ plnily jen Úřad vlády a částečně ministerstvo vnitra. Jednotlivé resorty tak nemohou zjistit, jestli žadatelé o dotaci nežádají o podporu na stejný projekt také u jiných resortů nebo jestli se podařilo dodržet maximální hranici dotace 70 procent. K dispozici mají jen informace od žadatelů. Zároveň stanovily cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, velmi obecně nebo vůbec. Nejde tak vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel, zjistil NKÚ.

Porušení podmínek dotace pak kontroloři zjistili u deseti ze 17 kontrolovaných příjemců dotací. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.

Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku na začátku roku 2016 téměř 121.000 nestátních neziskových organizací, dotaci od státu dostalo téměř 7000 z nich.

Témata:  dotace neziskové organizace NKÚ Peníze

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 16:48

IČO, Airbnb i Revolut pod lupou. Na co si dát pozor při daňové kontrole v roce 2026

Daňové kontroly u OSVČ a malých firem se v roce 2026 dál přesouvají k automatizované analýze dat a detailnějšímu sledování digitálních transakcí. Finanční správa se zaměřuje na IČO, auta v podnikání, home office, digitální ekonomiku i fintech služby jako Revolut, zejména tam, kde se mísí osobní a firemní finance.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Elon Musk

Komentář

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.