Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát poskytoval dotace neziskovým organizacím bez analýzy, tvrdí NKÚ

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Marie Cvrčková, MoneyMAG.cz

Stát při poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím nevycházel v letech 2016 až 2017 z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace rozdělené Úřadem vlády ČR a ministerstvy pro místní rozvoj, vnitra, životního prostředí a zemědělství. NKÚ také zjistil miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl peněz na dotacích v letech 2015 a 2016. Více než polovina kontrolovaných příjemců dotací navíc nedodržela podmínky.

Stát v roce 2016 a 2017 rozdělil neziskovým organizacím 26,26 miliardy korun. Strategie vlády na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy potřeb společnosti. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít podle NKÚ rozhodující vliv na obsah strategických materiálů.

Úřad vlády zároveň podle kontrolorů průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie. Vše vyhodnotí až v roce 2021 po jejím skončení. Některé cíle pak závisí na změnách legislativy, které ale chybí. Jde například o zákon o dárcovství, zákon o sociálním podnikání či o statusu veřejné prospěšnosti.

Kontroloři také zjistili rozdíl v informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 poskytl neziskovým organizacím peněz na dotacích. Rozbory financování od Úřadu vlády se lišily o více než tři miliardy korun od informací z rozpočtového informačního systému. Rozdíly v údajích se týkají i centrální evidence dotací. Kontrolovaná ministerstva a Úřad vlády v roce 2016 nezveřejnily v centrální evidenci všechny povinné informace o poskytnutých dotacích. Rozdíl mezi evidencí a rozpočtovým systémem za všechny poskytovatele dotací představuje 3,51 miliardy korun, zjistil NKÚ.

Při rozdělování dotací by měly jednotlivé resorty spolupracovat na hodnocení žádostí, například si vzájemně delegovat členy do hodnotitelských komisí, nebo si průběžně poskytovat informace o rozdělených dotacích. To ale podle NKÚ plnily jen Úřad vlády a částečně ministerstvo vnitra. Jednotlivé resorty tak nemohou zjistit, jestli žadatelé o dotaci nežádají o podporu na stejný projekt také u jiných resortů nebo jestli se podařilo dodržet maximální hranici dotace 70 procent. K dispozici mají jen informace od žadatelů. Zároveň stanovily cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, velmi obecně nebo vůbec. Nejde tak vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel, zjistil NKÚ.

Porušení podmínek dotace pak kontroloři zjistili u deseti ze 17 kontrolovaných příjemců dotací. Příjemci například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady.

Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku na začátku roku 2016 téměř 121.000 nestátních neziskových organizací, dotaci od státu dostalo téměř 7000 z nich.

Témata:  dotace neziskové organizace NKÚ Peníze

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.