Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tisíce rakouských hotelů žalují stát, chtějí odškodné za uzavírky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Tisíce rakouských hoteliérů si chtějí na státu žalobou vymoci odškodné za nařízené uzavření těchto provozů kvůli koronavirové krizi. Celkové požadavky jdou do stamilionů eur (miliardy korun), informoval deník Salzburger Nachrichten. Podle agentury APA ale dosud nebylo právně vyjasněno, zda mají hoteliéři na odškodné nárok a případně za jaké období. Právě touto otázkou se mají soudci zabývat.

Jenom v Tyrolsku je počet odškodňovacích žalob odhadován na 3500, v Salcbursku by jich podle Rakouského sdružení hoteliérů (ÖHV) mohlo být více než 2000.

Také v dalších rakouských spolkových zemích jsou pravděpodobně tisícovky takových žalob, uvádí rakouský list. Mnozí podnikatelé v turistickém ruchu doufají, že mají na odškodné nárok alespoň za první dva týdny opatření po polovině března, kdy ještě platily uzavírky z důvodu epidemie na základě původního zákona místo pozdějšího zákazu vstupu do hotelů.

Salcburská hospodářská komora se domnívá, že za první období hoteliérům náleží odškodné, ale jeho vyplacení bude trvat nejméně půl roku. Nárok je ale podle šéfa komory Reinholda Hauka nesporný.

Další experti se podle Salzburger Nachrichten domnívají, že odškodnění je možné i za delší období, protože zákaz vstupu turistům se v zásadě rovná uzavření hotelů.

Rakouské hotely by se měly znovu otevřít na konci tohoto měsíce. Devítimilionová alpská republika od počátku epidemie covidu-19 eviduje přes 15.500 potvrzených případů nákazy koronavirem a od 17. dubna se počet nových případů drží pod stem denně.

Témata:  Rakousko hotely Koronavirus COVID-19

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy