Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Síkela: Při zastavení dodávek plynu se musí udržet základní infrastruktura

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pokud Rusko přestane do Evropy dodávat plyn, musí se udržet v chodu základní infrastruktura, aby měli občané dostatek energie a tepla. To, že v takovém případě nebude možné udržet v chodu všechno, je zřejmě všem jasné, řekl dnes na jednání sněmovního hospodářského výboru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát podle něj pracuje s různými scénáři, aby byl připraven.

"My jsme se hrozně báli pátku, protože 1. dubna měla ruská společnost Gazprom zveřejnit nový model vypořádání za ceny energií. A my jsme věděli, že pokud budou trvat na platbě v rublech a budou trvat na tom, že si budou muset ti zahraniční odběratelé ten rubl nakupovat a budou jím muset fyzicky platit, tak jsme věděli, že na to Evropa nikdy nepřistoupí," uvedl dnes Síkela s tím, že toto riziko k 1. dubnu zatím nehrozí.

Odhady, co by se stalo s cenami energií na trzích, pokud by se zcela zastavily dodávky ruského plynu, jsou podle Síkely různé. "Někteří mluví o tom, že by ty ceny energií vyrostly na pětinásobek, někteří mluví o desetinásobku stávajícího stavu. Je to situace, která nikdy před tím nebyla, já si ten pětinásobek velmi dobře představit umím, ten desetinásobek, to už je velmi dramatický a velmi kritický scénář," uvedl Síkela.

Skokové zdražení cen energií se podle něj odrazí mimo jiné také ve výši kaucí, které například energetická firma ČEZ skládá na energetické burze. "V takovém případě nastává situace, že i ta povinnost složit tu kauci u té burzy pro ten ČEZ by znamenala navýšení třeba pětinásobně. To znamená ze 30 miliard korun bychom se dostali na 150 miliard korun," řekl Síkela. To je podle něj i pro velmi profitabilní firmu značný zásah.

"My umíme velmi dobře spočítat, kolik ten ČEZ může unést, ale třeba pět nebo šest miliard euro by nesl velmi těžko," uvedl Síkela. Vláda proto podle něj připravuje možné státní záruky, kdy by za část kauce ručil stát. "Tento instrument, který tady máme, tak nám v případě potřeby poslouží k tomu, aby velmi profitabilní firma nebyla vyloučena z obchodování na burze, nestala se insolventní, protože by se stát za ní nějakou formou postavil," řekl Síkela.

Podobné státní záruky připravuje pro dodavatele vláda také u záruk, které skládají u Operátora trhu s elektřinou (OTE). Výše záruk rostou s cenami energií. Dodavatelé záruky skládají buďto v peněžní podobě, nebo formou bankovní záruky. Ručení slouží pro případ, kdy by dodavatelé nemohli zaplatit za odebranou energii.

Skládání finančních jistot nebo bankovních záruk může být pro některé obchodníky podle Síkely problematické. Stát proto připravuje záruky, které bude poskytovat operátorovi trhu tak, aby nemuseli obchodníci skládat jistiny v plné výši. Z důvodu vysokých záloh se podle něj obchodníci dostávají do problémů s likviditou.

Státní záruky jsou podle Síkely součástí energetických opatření, které ve středu představila vláda. Poslancům dnes řekl, že například tento konkrétní bod ale nechtěl prezentovat novinářům. "Jsou to informace, které se pro veřejnost asi v tuto chvíli úplně nehodí," uvedl Síkela.

Témata:  zemní plyn Rusko Evropa

Související

Aktuálně se děje

5. prosince 2024 10:50

4. prosince 2024 9:54

3. prosince 2024 11:37

MPSV chystá rekordní investice: Na sociální služby půjde příští rok 28,5 miliardy korun

Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje na příští rok poskytnout 28,5 miliardy korun na dotace pro financování sociálních služeb. Tato částka opět meziročně narůstá, což odráží zvyšující se náklady na jejich provoz. Většina prostředků je alokována krajům, které je následně přerozdělují jednotlivým poskytovatelům. Financování sociálních služeb v ČR vychází z více zdrojů, přičemž dotace ze státního rozpočtu dlouhodobě pokrývají přibližně 40 % celkových nákladů. Další financování mohou poskytovatelé získávat například z evropských fondů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy