Polsko a Slovensko spojil plynovod, podle premiérů zvýší energetickou bezpečnost

"Jsem rád, že se podařilo ukončit tuto výjimečnou investici. Je to strategický plynovod," řekl Morawiecki.

Nový plynovod, jehož kapacita zhruba pokryje roční spotřebu plynu na Slovensku, přináší podle Hegera alternativu k dodávkám suroviny z Ruska. Slovensku se tak otevřela nová trasa pro dovoz norského plynu a země také získala přístup k dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) z polských přístavů.

Výstavba zhruba 164 kilometrů dlouhého plynovodu, kterou finančně podpořila Evropská unie, začala v roce 2018. Původní plán počítal s tím, že potrubí bude v komerčním provozu už na konci loňského roku. Obousměrný slovensko-polský plynovod spojil jihovýchodní Polsko s kompresorovou stanicí Veľké Kapušany na východním Slovensku, kudy vede i tranzitní plynovod z Ukrajiny dál do západní Evropy.

Kapacita nového plynovodního propojení ve směru z Polska na Slovensko činí 5,1 miliardy metrů krychlových plynu ročně, v opačném směru bude možné přepravit 6,1 miliardy metrů krychlových suroviny. Údaje jsou stanoveny při teplotě 20 stupňů Celsia - právě na teplotě je kapacita závislá.

Slovensko dříve nakupovalo hlavně ruský plyn. Po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu Bratislava oznámila plán snížit závislost na Rusku, které dodávky plynu na Slovensko krátilo už na jaře. Státní slovenské plynárny SPP začaly nakupovat i norský plyn a také LNG. Evropská komise (EK) po únorovém zahájení ruské invaze na Ukrajinu ohlásila plán snížit závislost evropského bloku na ruském plynu. Ještě v roce 2020 Rusko zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii.

Velkoobchodní cena pro evropský trh ve čtvrtek přesáhla 300 eur za megawatthodinu. Za stále vyššími cenami plynu v Evropě stojí právě nedostatek této suroviny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem.

Premiér Fiala v červenci řekl, že Česká republika také chystá přímé propojení plynovodem z Polska. Fiala ještě na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše, že nezajistila projektu česko-polského plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu Stork II ztratili Poláci.

Například Ekonomický deník letos v květnu informoval, že projekt plynovodu Stork II ztroskotal nejenom na nezájmu Polska, ale i na nezájmu regulátorů a obchodníků s plynem. Server Euractiv.cz už v roce 2016 napsal, že česká vláda dostala informace, podle kterých se Polsko na projekt chystá uvalit tříleté moratorium. Kabinet proto v červnu téhož roku zahájil intenzivní diplomatická jednání, která vyvrcholila podpisem memoranda v Krynici. Tam se česká a polská vláda shodly, že mají zájem realizovat tento projekt do roku 2020. Hospodářské noviny v roce 2019 napsaly, že polská firma Gaz-System projekt Stork II přesunula až na rok 2024.

Témata:  Polsko,  Slovensko,  zemní plyn