Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty nadále zdražují, benzín ke 37 korunám za litr. Washington se pouští do „ropné války“ s Moskvou či Rijádem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Benzín i nafta v Česku dále citelně zdražují. Benzín stojí bez osmi haléřů 37 korun za litr. Přitom 37 a více korun stále naposledy v létě roku 2013. Nafta vyjde na 35,89 koruny za litr, takže je nejdražší od října 2014. Pohonné hmoty zdraží i v příštím týdnu, a to o zhruba 20 haléřů na litr. Benzín tak překročí úroveň 37 a nafta 36 korun za litr.

Důvodem růstu cen pohonných hmot je mírné oslabování koruny vůči dolaru a pokračující poměrně vysoké ceny ropy na světových trzích. Růst cen ropy se však zastavil. Což dává českým řidičům dobrou naději, že v druhé polovině listopadu by mohl ustat i růst cen pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic. Naději podporuje i to, že Spojené státy už během právě listopadu plánují obnovit jednání s Íránem o nové dohodě stran jeho jaderného programu. Pokud by došlo k oteplení vztahů mezi Washingtonem a Teheránem, na světový trh se dostane nyní sankcionovaná íránská ropa. Což by stlačilo cenu nejen její, ale také tedy pohonných hmot v ČR. To se ale stane nejdříve až příští rok. 

Washington však nyní navíc tlačí na kartel OPEC a jeho spojence v čele s Ruskem, takzvaný OPEC+, aby se uvolili k navýšení těžby ropy. Bílý dům se totiž obává, že poměrně vysoké ceny pohonných hmot, pohánějící obecnou inflaci v USA, mu ubírají, a hlavně ještě uberou politické body u veřejnosti.  

Americký prezident Joe Biden si na vysoké ceny ropy postěžoval i novinářům při probíhající klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow. Vinu za poměrně drahý benzín či naftu svalil právě na odmítavý postoj Ruska a kartelu OPEC navýšit těžbu. Členové OPEC+ se obávají, že covid ještě neřekl poslední slovo a že i bez další vlny nákazy se příští rok může světová poptávka po ropě propadnout, pročež jsou opatrní s uvolňováním kohoutků. Navíc jim vyhovuje současný stav, kdy je stále ještě poněkud povadlá americká břidličná produkce ropy a na trhu chybí zmíněná ropa íránská. To otevírá „okno příležitosti“, kdy mohou za ropu inkasovat poměrně vysokou cenu, a látat tak díry ve státním rozpočtu, jež jim jako jiným vznikly v důsledku pandemie.  

Prezident Biden se zatím k Rijádu chová poměrně přezíravě, s korunním princem Muhammadem bin Salmánem se dosud nešel, což přispívá k rozladěnosti Rijádu ze vztahu z USA. Je proto otázkou, zda se nyní podvolí Bidenovu tlaku. Ani od Ruska příliš vstřícnosti Spojené státy čekat nemohou. Moskva v rámci OPEC+ upevňuje partnerství s Rijádem a navíc ještě podporuje poptávku po jiné surovině, jejíž produkce zajišťuje značné příjmy její státní kase – a sice po zemním plynu. Čím dražší ropa, tím větší poptávka po plynu a čím dražší plyn, tím větší poptávka po ropě – oboje hraje Moskvě do karet, a to zvláště v době zuřící plynové krize v EU, pro niž je Rusko klíčovým dodavatelem plynu.  

Témata:  pohonné hmoty komentář

Aktuálně se děje

21. června 2024 10:11

17. června 2024 9:56

14. června 2024 16:04

Vláda chce do vesmíru poslat českého astronauta, za 1,5 miliardy korun. Přitom říká, že veřejné finance jsou v rozvratu

Téměř po půl století Česko zřejmě vyšle do vesmíru svého člověka. Po Vladimíru Remkovi se má stát druhým Čechem v kosmu armádní stíhací pilot Aleš Svoboda. Nabídku na uskutečnění nákladné cesty dostala vláda už minulý rok. Tehdy však odmítla. Podle nynějších slov ministra dopravy Martina Kupky se více než miliardová investice mnohonásobně vrátí.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy