Odborníci varují před takzvanými brownfieldy druhé generace

Podobná místa podle nich už dnes vznikají v lokalitách, kde byl nekvalitně zvolen mix dostupných služeb a funkcí veřejného prostoru při vzniku nových čtvrtí na dříve zanedbaných místech. Problematika se týká i ČR, podotkli.

Odborníci se shodli, že při revitalizaci velkých území je třeba klást velký důraz na šetrné technologie, co největší podíl zeleně, kvalitní hospodaření s dešťovou a odpadní vodou a takzvané zelené střechy, které jsou částečně nebo zcela pokryté vegetací a půdou. Na budoucnost českých měst musí mít kromě developerů vliv mimo jiné také architekti a projektanti staveb, míní experti.

"Jsme svědky obnovy brownfieldů v těsném zázemí centra Prahy. Bubny, Rohanský ostrov a další území se postupně probouzejí k novému životu. Revitalizace brownfieldů, to ale není jen boj developerů o lukrativní pozemky, ale také boj o atraktivní veřejná prostranství a kvalitní prostředí města," uvedl dnes Jan Baxa z realitní společnosti CA Immo. Problematika brownfieldů druhé generace by se podle něj mohla týkat například oblasti Radlické v Praze, pokud by ji z nějakého důvodu opustila ČSOB.

Náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková na konferenci připomněla, že vláda v létě schválila aktualizaci Národní strategie regenerací brownfieldů. Jejím cílem je podle ní především vytvořit koordinovaný přístup pro regeneraci brownfieldů prostřednictvím státních politik a finančních programů, které jsou nyní roztříštěny mezi více resortů.

"Systém je nyní do jisté míry nezkoordinovaný. V tuto chvíli žadatel, který vlastní příslušný areál nebo lokalitu, musí například žádat do třech různých typů programů, s třemi různými podmínkami, s třemi typy způsobilých výdajů. Celé je to pro něj velice složité - administrativně, časově, z pohledu vyjednávání," uvedla Jirotková.

Podle agentury CzechInvest je v Národní databázi brownfieldů asi 3500 lokalit, z nichž je přes 450 veřejně nabízeno investorům. V letech 2007 až 2014 se podle odhadů podařilo regenerovat zhruba 15 procent ploch brownfieldů. Přesto velká část z původně odhadovaného počtu 10.000 až 12.000 brownfieldů zůstává stále nevyužita a další nové vznikají. Kromě databáze CzechInvest přitom podle materiálu existují i další databáze ve správě několika krajů a měst.

Ze zkušeností krajů a měst vyplývá, že největšími překážkami pro znovu využití těchto území jsou majetkoprávní vztahy, finanční náročnost revitalizace, kontaminace lokalit a konkurence nabídky ploch připravených na zelené louce. Investoři vnímají pak jako překážku časový horizont a nedostupnost úvěrů pro projekty regenerací.

Česká rada pro šetrné budovy vznikla v roce 2009. Spojuje společnosti a organizace z oblasti šetrného stavebnictví - od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Chce podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí s vyšší kvalitou života.

Témata:  stavebnictví,  brownfield