Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Neomezená rychlost na německých dálnicích zůstane. Poslanci odmítli zavedení limitu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Němečtí poslanci jednoznačně odmítli návrh opozičních Zelených vyzvat vládu k zavedení rychlostního limitu na dálnicích. Proti bylo 498 z 631 přítomných zákonodárců, informovala dnes agentura DPA. Zelení přišli s iniciativou na zavedení všeobecného omezení rychlosti na německých dálnicích na 130 kilometrů za hodinu, jak je tomu například i v České republice.

Ve jmenovitém hlasování dnes 498 poslanců podpořilo doporučení dopravního výboru Spolkového sněmu výzvu odmítnout. Zavedení rychlostního limitu naopak podpořilo 126 poslanců, sedm se jich zdrželo. Dohromady bylo odevzdáno 631 hlasů, uvedla místopředsedkyně Spolkového sněmu Claudia Rothová. Spolkový sněm čítá dohromady 709 poslanců.

Zelení navrhovali vyzvat vládu k zavedení rychlostního limitu už od 1. ledna 2020. Podle DPA návrh kategoricky odmítli poslanci vládní konzervativní unie CDU/CSU, liberální FDP a krajně pravicové AfD. Poslanci koaliční sociální demokracie (SPD) však údajně dávali najevo, že o tématu se v budoucnu má hovořit například v debatách o bezpečnosti silničního provozu.

Zastánci zavedení rychlostního limitu argumentují nejen bezpečností silničního provozu, ale také tvrdí, že by opatření vedlo k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) a tím ke snazšímu dosažení klimatických cílů.

Dosavadní zákonná úprava maximální rychlost na německých dálnicích nestanovuje. Zároveň však platí obecné doporučení nepřekračovat 130 kilometrů v hodině. Kdo tuto rychlost překročí a stane se účastníkem dopravní nehody, musí počítat s tím, že může po posouzení případu určitou měrou ručit za škodu, která při nehodě vznikla.

Témata:  Německo dálnice

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy