Ministerstvo zdravotnictví uzavřelo úhradovou vyhlášku pro 2020

"Rezerva slouží k tomu, abychom byli připraveni na případné problémy. Pokud poklesne výkon ekonomiky, musíme být našim smluvním partnerům schopni nabídnout stabilní platby," řekl Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny, jejímiž klienty jsou téměř dvě třetiny populace.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven, Ladislav Friedrich důrazně varoval před centrálními zásahy do systému. "Riziko, že vyvoláme krizi, je vysoké," dodal. Zásahy ministerstva do dohod mezi zdravotními pojišťovnami a segmenty jsou i podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky problematické. "Jedna z příčin dnešních problémů je to, že se tomuto tlaku v minulosti ustupovalo," uvedl.

Peníze na zdravotnictví pro následující rok se podle odhadů vývoje ekonomiky rozdělují na základě jednání zdravotních pojišťoven se zástupci 14 segmentů zdravotní péče. Většina segmentů dohody se zdravotními pojišťovnami podepsala, ostatním úhrady pro příští rok stanovilo ministerstvo.

"Dohody poskytovatelů a zdravotních pojišťoven kladou velký důraz na zvyšování kvality a dostupnosti zdravotní péče. Lidé se mohou těšit například na dostupnější stomatologickou péči, delší ordinační hodiny i nové služby praktických lékařů, lepší dostupnost fyzioterapie a rehabilitační péče, gynekologů i ambulantních specialistů. A třeba díky bonifikaci urgentní medicíny a zařízení, které přijmou sanitku, se již nebude stávat, že nemocnice nepřijme pacienta," uvedl ministr.

Pro příští rok by mělo být k dispozici 346 miliard korun, více než polovina půjde nemocnicím. Podle odborů a dalších organizací sdružených do tzv. krizového štábu českého zdravotnictví je nárůst o plánovaných 26 miliard málo, žádají 45 miliard. Jednotlivé segmenty dostanou meziročně průměrně o pět až deset procent navíc. Požadavky odborů podporuje i ČSSD, chce o nich jednat s ANO jako koaličním partnerem.

Dohodu na rok 2020 pojišťovny uzavřely letos v červnu pro 11 ze 14 oblastí péče. Nebyla uzavřena s akutní lůžkovou péčí v nemocnicích, nesouhlasila s ní Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje zejména menší regionální zdravotnická zařízení. Bez dohody jsou také nemocnice následné péče a domácí péče. Část jejích zástupců protestuje spolu s odbory, spustili i petici. Žádají meziroční nárůst úhrad o 40 procent. Současné platby od pojišťoven podle nich nepokrývají ani náklady na mzdy.

S tím, že se o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění dohodnou přímo pojišťovny se zástupci segmentů péče, počítá zákon o veřejném zdravotním pojištění od roku 1997. V minulých letech byly dohody obvykle jen v menších oblastech, pro ostatní stanovovalo úhrady ministerstvo. Loni se poprvé podařilo uzavřít dohody se všemi.

Příjmy systému jsou z odvodů zaměstnavatelů za zaměstnance, podnikatelů a příspěvky státu za děti, seniory, nezaměstnané nebo vězně. Za tyto takzvané státní pojištěnce půjde příští rok asi 75 miliard korun, což je necelá pětina příjmů. Péče ale čerpají většinu. Ministerstvo zvažuje pravidelnou valorizaci plateb na základě průměrné mzdy nebo vývoje HDP.

Příjmy a náklady systému veřejného zdravotního pojištění (v miliardách Kč):

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

*odhady