Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zdravotní pojišťovny by mohly hradit i sociální služby, zvažují ministerstva

Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Zdravotní pojišťovny by mohly v budoucnu hradit nejen zdravotní péči, ale i sociální služby. Mohly by se proměnit ve zdravotně-sociální pojišťovny. Zdravotní a sociální péče by se tak lépe doplňovaly, sociální podporou by se dalo předejít zvýšeným nákladům za léčbu. Zvažují to ministerstva práce a zdravotnictví. Uvedly to v podkladech pro tripartitu. Materiál má ČTK k dispozici. Vykázaná zdravotní péče se teď hradí ze zdravotního pojištění a z malé části z plateb od pacientů. Sociální služby se platí plošně z dotací, příspěvků na péči, darů i úhrad od klientů. Systémy nejsou propojené.

"Očekáváme, že sjednocením gesce zdravotních pojišťoven v oblasti sociálních i zdravotních služeb by se zejména zvýšila efektivita poskytování obou typů služeb - zdravotní pojišťovna by byla motivována oba typy služeb pro své klienty zajišťovat plně v potřebné optimální míře, bude-li vědět, že kvalitně poskytnutou sociální službou dokáže předejít vícenákladům na straně zdravotních služeb," uvedly resorty. Podotkly, že podobně se dá ušetřit na sociálních službách při poskytnutí odpovídající zdravotní služby.

Podle ministerstev je nejdřív ale potřeba získat ze sociálních služeb údaje o poskytované péči jednotlivým klientům, o nákladech i přínosech. Poté by se mohl nastavit systém úhrad. Podle zprávy by bylo ideální, pokud by byly stejně jako ve zdravotnictví na vykázanou pomoc či na balíčky péče přímo pro konkrétního člověka. Sociální služby by se pak daly převést pod zdravotní pojišťovny, které by byly podle úřadů zdravotně-sociálními pojišťovnami.

Zdravotní a sociální pomezí by se tak "plně sjednotilo, jako je tomu v řadě vyspělých západních států", píšou ministerstva. Předpokladem podle nich ale je, že se pojišťovnám na pokrytí sociální péče zajistí peníze tak, "aby pouze nedošlo k vyprázdnění systému veřejného zdravotního pojištění".

Potřeba zdravotní péče a sociálních služeb se stárnutím společnosti roste. Experti poukazují na to, že i na ně se budou výrazně zvedat výdaje jako na penze. Už dřív se objevily úvahy o tom, že by se mohly zavést odvody i na dlouhodobou péči jako třeba v Německu. Resorty v podkladech tuto možnost nezmiňují.

Ministerstva neupřesnila, kdy by mohla předložit návrhy zákonů a od kdy by mohly změny případně platit. Uvedla jen, že o převedení sociálních služeb pod zdravotní pojišťovny se zatím diskutuje v delším časovém výhledu.

Úřady dosud připravily tři novely - o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění. Navrhují nový druh zařízení, kde by se kombinovala nemocniční péče se sociálními službami. Podle resortů "vedlejším cílem je odstranit některé nesystémové výjimky". Pobyt v léčebnách dlouhodobě nemocných se hradí ze zdravotního pojištění, v domovech pro seniory či pečovatelských domech si lidé na pobyt a stravu přispívají. Podle návrhu by se léčebna měla proplácet z pojištění tři měsíce. Pak by se měl pacient přesunout do sociálně zdravotní služby. Navrhovaný záměr sklidil kritiku poskytovatelů sociálních služeb, odborů i zdravotnických zařízení.

Témata:  zdravotní pojišťovna sociální služby Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce a sociálních věcí

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy