Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lipavský: Rozhodnutí Maďarska nepodpořit sankce na ruské energie je nepřijatelné

Maďarsko, ilustrační fotografie
Maďarsko, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přístup maďarské vlády, která se rozhodla nepodpořit jakékoli sankce mířící na ruský energetický export, považuje ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) za nepřijatelný. Uvedl to dnes na twitteru. Země Evropské unie se v pondělí opět neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy.

Viktor Orban swore in as Prime Minister of Hungary. The decision and approach of Hungary’s government not to support any sanctions that target Russian energy exports is unacceptable. Especially now as Europe needs to be united more than ever.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 17, 2022

Evropská komise navrhla sankce před 13 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v pondělí uvedl, že jeho země by potřebovala evropské investice 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard Kč) do modernizace energetické struktury. Druhou možností je podle něj vynětí ropy přepravované ropovody z embarga, které by se vztahovalo jen na surovinu převáženou tankery. Jinak Budapešť není s ohledem na očekávaný ekonomický dopad opatření připravena podpořit.

Přístup maďarské vlády ohledně sankcí cílících na ruský energetický export má Lipavský za nepřijatelné. "Zejména nyní potřebuje Evropa být jednotnější než kdy dříve," doplnil.

Témata:  Jan Lipavský (Piráti) Maďarsko sankce

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy