Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus už tři čtvrtě roku omezuje život v České republice

Opatření obchodních domů proti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Opatření obchodních domů proti Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Foto: INCORP images

Výběr informací o dopadech šíření nového typu koronaviru v České republice. Před devíti měsíci, 1. března, se v ČR vyskytly první tři případy nákazy.

Vývoj nákazy:

- V prvních dnech března počet nakažených rostl jen pomalu, pozitivních testů bylo maximálně několik desítek denně. Zlom přišel 19. března, kdy se prokázalo 205 nakažených a další tři týdny počet pozitivních testů jen vzácně klesl pod 150. Nejvíce případů přibylo v první fázi nákazy 27. března (377). Od konce dubna se počet pozitivně testovaných až na výjimky držel pod stovkou, v létě ale začal opět růst, o prázdninách se nejčastěji pohyboval mezi 200 a 300, rekordem bylo 505 z 21. srpna.

- Začátkem září pak začal počet pozitivně testovaných výrazně růst, ze stovek případů denně byly tisíce a v polovině října padla hranice 10.000 odhalených případů denně. Rekord byl dosažen 4. listopadu, kdy testy odhalily přes 15.700 případů koronaviru. Kromě počtu nakažených rostl i podíl pozitivních testů, na přelomu října a listopadu se klouzavý sedmidenní průměr pohyboval kolem 35 procent; kontrolovat epidemii je přitom podle WHO možné při zhruba pěti až deseti procentech.

- Počty nakažených začaly klesat až v důsledku opětovného zavedení přísných patření, včetně zavření škol, o kterém vláda rozhodla v polovině října. O měsíc později se denní počet nových případů začaly pohybovat většinou pod pěti tisíci, poměr pozitivních testů je ovšem stále vysoký, pohybuje se kolem 21 procent. Naopak se snižuje počet provedených testů - zatímco do konce října rostl až na rekordních skoro 47.500 testů (27. října), nyní se jen občas přiblíží 25.000.

- S rostoucím počtem pozitivních testů souvisí i růst nejprve hospitalizovaných a nakonec i mrtvých. Zatímco na jaře trvalo 17 dnů, než počet mrtvých s nemocí covid-19 dosáhl stovky (hranice 200 padla 21. dubna, tedy po měsíci od prvního zemřelého), během října už byly hlášeny více než dvě stovky mrtvých denně. Smutný rekord připadá na 3. listopadu s téměř 260 mrtvými, poté ale začala čísla zase klesat, nyní je to kolem stovky mrtvých denně. Celkový počet zemřelých s covidem překročil 8000.

- Ještě koncem léta patřila ČR v rámci Evropské unie k méně zasaženým zemím, nyní - když se celkový počet nakažených blíží 520.000 - je to přesně naopak. Před třemi měsíci byla ČR podle počtu nakažených na 100.000 obyvatel se 225 případy 17., nyní je s 4843 případy na 100.000 obyvatel již třetí za Lucemburskem a Belgií. Podle počtu mrtvých na počet obyvatel byla ČR v srpnu až na začátku třetí desítky (21. místo se čtyřmi mrtvými na 100.000 obyvatel), nyní je pátá (75 mrtvých na 100.000 obyvatel).

Omezení běžného života:

- Od jara se musejí lidé v ČR smířit s omezeními, která mají omezit šíření koronaviru. K prvním opatřením přikročila vláda od 11. března, kdy byla na neurčitou dobu zrušena výuka na všech stupních škol (zprvu kromě mateřských). Další omezení přišla s vyhlášením nouzového stavu 12. března, o dva dny později vláda uzavřela obchody až na potraviny, drogerie či lékárny. Dalším krokem byl zákaz volného pohybu lidí od 16. března (skončil 24. dubna), od 19. března přibyla povinnost nosit roušky.

- Jarní nouzový stav platil až do 17. května, tedy 66 dní. Zavedená omezení - včetně zákazu překračování hranic - se rozvolňovala jen pomalu, první menší vlna otevírání obchodů přišla 27. dubna, druhá 11. května. Za zvýšených hygienických opatření se tehdy otevřely další obchody, po omezeném provozu vysokých škol se přidaly poslední ročníky základních a středních škol, koncem května se přidal první stupeň ZŠ a poté omezeně i zbytek žáků.

- Během června přišla další uvolnění, situace se ovšem stále nevrátila k normálu, například nadále zůstala omezena kapacita hromadných akcí, týká se to návštěvníků kulturních festivalů nebo diváků sportovních utkání. Jedním z hlavních symbolů opatření jsou roušky, které lidé na většině míst mohli odložit až v druhé půli června a téměř definitivní konec přišel začátkem července. Zakrytí nosu a úst ale i poté zůstalo povinné třeba v Praze v metru a také při větších vnitřních akcích.

- Povinné roušky se začaly vracet už v průběhu léta, od 1. září byly zavedeny na úřadech, ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb či veřejné dopravě. Během září se toto opatření postupně zpřísňovalo, zakrytí nosu a úst začalo být povinné uvnitř budov, což platilo i pro školy (s výjimkou prvního stupně ZŠ). Od 21. října je pak nošení roušek nutné i venku na území obcí, pokud jsou lidé blíže než dva metry.

- Vrátil se také nouzový stav, vyhlášený od 5. října na 30 dní a poté dvakrát prodloužený, naposledy do 12. prosince (tedy nejméně na 68 dní). Znovu se až na výjimky uzavřely obchody, restaurace, služby či sportoviště. Také se omezovala výuka a od 14. října přešly všechny školy kromě mateřských na distanční vyučování. Jako první se do lavic vrátili prvňáci a druháci (od 18. listopadu), o týden později přibyly třeba závěrečné ročníky středních škol a dnes se vrací další část žáků a studentů.

- Vláda také od 22. října nařídila omezení pohybu a kontaktu s lidmi s výjimkou cest do práce či na nákupy. Povolené jsou i cesty do přírody nebo pobyt na chatách a chalupách. Platí také téměř úplný zákaz vycházení mezi 23:00 a 04:59, obchody musejí mít až na výjimky v neděli zavřeno. Opatření se postupně začala uvolňovat po nasazení Protiepidemického systému (PES) v polovině listopadu, větší uvolnění přijde ve čtvrtek 3. prosince.

Cestování do zahraničí:

- O uzavření hranic vláda rozhodla 12. března. Do ciziny a zpět mohly jen vybrané skupiny lidí, například řidiči kamionů nebo později pendleři, kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území České republiky a cest Čechů do zahraničí, platný od 16. března, skončil 24. dubna, ještě další téměř dva měsíce ale trvalo, než se cestování vrátilo alespoň částečně k normálu.

- Na podzim vláda cestování neomezila, pro Čechy ale představují komplikace nařízení ostatních států, například většina zemí EU zařadila ČR na svůj karanténní seznam, některé již v srpnu. Podmínkou cestování jsou tak většinou negativní testy na koronavirus či karanténa po příjezdu. České ministerstvo zahraničí doporučuje cestovat do zahraničí jen v nezbytných případech.

Témata:  Koronavirus COVID-19

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy