Česku chybí zubaři. Starostové si stěžují na špatnou dostupnost stomatologické péče

Na problém se sehnáním zubaře si stěžoval například Zdeněk Pištora, starosta Postopoprt na Lounsku. V obci, která má téměř 5000 obyvatel, podle něj ordinace zubaře není už pět let. Zubař, kterého se podařilo najít, odešel do Prahy. Lidé, kteří neměli svého stomatologa, podle starosty dostali kontakty na jiné zubaře od zdravotních pojišťoven, ale žádný z nich nové pacienty nepřijímal.

Problému s nedostačující kapacitou stomatologické péče se obává i starosta Police nad Metují na Náchodsku Jiří Beran. V širším regionu je podle něj asi 30.000 lidí na 13 zubařů, přičemž tři lékaři chtějí v tomto roce odejít do důchodu. Problémy jsou podle něj i u zajištění ordinace pediatra a praktického lékaře pro dospělé. Podle Berana se to často nedaří, i když obce nabízejí lékařům ordinaci, byt či auto. "V posledních letech nám dost ubylo lékařů v oblasti pediatrie, stomatologie, praktických lékařů pro dospělé. Stojí nás to velké síly, přesvědčování, abychom je udrželi na menších obcích. Je velký problém sehnat zubaře po odchodu do důchodu," doplnil místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal, který je zároveň starostou Velkého Oseku na Kolínsku.

Zástupci zdravotních pojišťoven i stomatologů se shodli na tom, že obecně není problém v počtu zubařů. Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera je v Česku asi 9200 pracujících zubních lékařů, ale asi tisícovka z nich nemá smlouvu s pojišťovnami, pacienti tak musí za každé ošetření platit. Podle Šmuclera by přitom někteří o smlouvu zájem měli. Prezident se domnívá, že pojišťovny v minulosti nechaly zničit síť ordinací a nedělaly dost pro to, aby lékaře po odchodu do důchodu někdo nahradil. Podle Šmuclera je problém i v nedostatečných úhradách od pojišťoven. V některých malých obcích by se zubař kvůli malému počtu pacientů podle prezidenta komory "neuživil". Řešením pak podle něj je domluvit ošetření pacientů u lékaře ve větším městě a obyvatelům, kteří to potřebují, zajistit dopravu prostřednictví například senior taxi.

Ministerstvo i pojišťovny si slibují zlepšení od toho, že zubaři budou od příštího roku dostávat pravidelnou měsíční platbu za každého registrovaného pojištěnce. Podobná úhrada, takzvaná kapitační platba, funguje u praktických lékařů. "Budeme velmi bedlivě sledovat, jestli to povede k rozšíření péče," řekla Helena Rögnerová, náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění. Ministerstvo podle ní ročně dostává asi 3500 stížností lidí, kteří nemají svého lékaře, přičemž 90 procent stížností se týká stomatologie.

Pomoci zlepšit dostupnost by mohly také vyšší úhrady za některé základní výkony. Více budou pojišťovny zubařům platit podle VZP například za výplně zubů, takzvané plomby, a trhání. Platby by tak podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka měly pokrýt skutečné náklady stomatologické ordinace.

Ze zákona mají povinnost zajistit péči zdravotní pojišťovny. Podle Šmehlíka se přístup největší tuzemské pojišťovny v posledních čtyřech letech změnil a VZP se zaměřuje na to, aby stomatologická péče byla dostupná i tam, kde bylo těžké zubaře sehnat. Zubařům, kteří se zapojí do jejich programu a splní určitá kritéria, pak poskytne finanční bonifikace. Příspěvky na zaplacení platu zubní sestry, hygienistky či instrumentářky poskytuje zubařům také ministerstvo. Od roku 2018 vyplatilo 47 milionů korun pro 39 ordinací. Podmínkou je, že ordinace musí přijmout 1500 pojištěnců, mít smlouvu s pojišťovnami a přijímat i dětské pacienty.

Témata:  zubaři