Jsou vodíková auta konkurencí elektromobilů?

Současný stav vodíkové technologie v ČR experti často popisují jako laboratorní, ale s dodatkem, že technologie je v podstatě připravená. Vývojově vodíkový automobil navazuje na elektromobil a v blízké budoucnosti by mohl vodík posloužit jako prodlužovač jinak omezené dojezdové vzdálenosti elektromobilu. Pokud by se v budoucnu nepodařilo vyvinout bateriové články s výrazně vyšší kapacitou, vodík by měl v tomto směru své místo.

Fakt, že automobil na vodíkový pohon, je z hlediska stavby motoru v podstatě elektromobil, není mezi širokou veřejností příliš rozšířen. „Naším cílem je zvýšit povědomí o vodíkové mobilitě. Domníváme se, že mnoho lidí v ČR vůbec neví, že auta na vodík už existují, prodávají se a fungují u našich sousedů. Technologicky se jedná vlastně o elektromobily, které získávají zdroj elektrické energie z palivového článku, nikoliv dobíjením ze sítě. Je důležité nestavět vodík do pozice, jestli ano či ne, ale kdy. Dalším krokem k většímu rozšíření však musí být vybudování infrastruktury,“ uvedl Martin Peleška, ředitel Toyota Central Europe-Czech.

Dotázaní experti nevnímají budoucí vývoj alternativních vozidel jako zápas mezi elektromobily a automobily na vodíkový pohon, ale jako dvě cesty alternativního (čistého) pohonu, které se mohou vzájemně doplňovat. Současná podpora elektromobility tudíž může zároveň napomáhat rozvoji vodíku v dopravě.

V otázce blízké budoucnosti vidí respondenti mimo tranzitu přes ČR potenciál především ve veřejné (autobusové) dopravě, která je již v současnosti dobře technologicky zvládnutá. Vždy je však nutné mít na paměti i ekonomickou stránku. Celkově panuje shoda, že různé formy ostrovních vodíkových provozů mohou být velmi zajímavé jak z pohledu úspory emisí, tak postupně i z pohledu snižování provozních nákladů. Jedná se sice primárně o autobusovou dopravu, ale využití si může vodík nalézt například u zásilkových služeb. Obecně by se tyto provozy měly brát jako pilotní, resp. předstupeň celoplošného využívání, kde se vyzkouší reálný životní cyklus vodíkové technologie.

Většina respondentů souhlasí, že klíčovou křižovatkou ve využití vodíku v dopravě je rozhodnutí, co má být dříve. Zda začít s výstavbou infrastruktury plnicích stanic nebo s výrobou a prodejem automobilů. „Je nasnadě, že jedno bez druhého postrádá smysl. Obecně ale panuje shoda, že podpora ze strany státu by měla jít primárně do rozvoje infrastruktury. Návazná podpora samotných vozidel dává smysl pouze pro konečné zákazníky,“ shrnuje Jiří Dvořák z Grant Thornton.

Vodík se v ČR vyrábí již nyní, jen ne ve specifikaci určené pro vodíková auta. Problematiku přiblížil Tomáš Herink, ředitel vývoje společnosti Unipetrol, a.s.: „V současné době vyrábíme vodík z fosilních surovin, který pro potřeby aut s vodíkovými články není dostatečně čistý. V případě rozjezdu vodíkové mobility jsme však připraveni vodík vyčistit na požadovanou úroveň. V první fázi bychom rádi vybavili čerpací stanice plnicími stojany, to je horizont zhruba dvou let od chvíle, kdy padne rozhodnutí o podpoře této technologie. V druhé fázi do nich dodávat vlastní vodík, to je výhled tak na 3 až 4 roky. Zhruba za deset let by mohla přijít třetí fáze, ve které by se vodík vyráběl z obnovitelných zdrojů,“ uvedl Herink.

Myšlenku vodíkové mobility podpořila i starostka Třince, paní Věra Palkovská: "Město Třinec nabízí možnost být „výkladní skříní“ pro otestování vodíkové technologie, je vhodným místem pro pilotní provoz. Financování ale není možné z rozpočtu města, je nutné zapojení různých forem dotací. Město Třinec tak nabízí svůj čas a kapacity, jelikož by chtělo spolupracovat na rozvoji čisté mobility a všech jejich alternativ, včetně té vodíkové."

Dotázaní experti se shodli, že je do budoucna nezbytná konkrétní vládní strategie na podporu rozvoje využití vodíkové dopravy, a to v několika oblastech. Legislativně by mohlo jít o daňové zvýhodnění nákupu automobilů či autobusů, v environmentální oblasti by mohlo jít o úpravu vjezdu do měst, v oblasti infrastruktury pak o podporu výstavby plnicích stanic na vodík.

Za sektor výroby vodíku a komponent k jeho využití se rozhovorů zúčastnili pánové Zbyněk Brada (Linde Gas), Tomáš Herink (ředitel výzkumu společnosti Unipetrol) a Zdeněk Vomočil (technický ředitel Vítkovice, a.s.). Oblast vědy a výzkumu zastupoval Daniel Minařík, vedoucí centra energetických jednotek pro využití netradičních zdrojů energie z VŠB v Ostravě. Výrobce automobilů zastupovali Lukáš Folbrecht ze Škoda Auto, Pavel Tilšer, produktový expert na vodíkový automobil Toyota Mirai, a Jan Vodstrčil, manažer homologací a bezpečnosti z českého zastoupení firmy Iveco. Sektor dopravních podniků reprezentovali Martin Chovanec z dopravního podniku v Ostravě a Tomáš Jílek z HMP. Optimismus ze strany veřejné správy přinesla paní Věra Palkovská, starostka Třince. A za potenciální investory promluvili pánové Aleš Barabas z UniCredit Bank, Karel Mourek z České Spořitelny a za technologický rozvoj Jiří Pohl ze společnosti Siemens.

Hloubkovým rozhovorům předcházelo dotazníkové šetření mezi širokou veřejností, které probíhalo v první třetině roku a dopadlo celkem optimisticky. Většina dotázaných se shodla, že by o vodíková auta měla zájem, pokud budou finančně dostupná a pokud bude dostatek plnicích stanic.

Témata:  auta,  ekologie