Příjezd nacistického zastupujícího říšského protektora a šéfa Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinharda Heydricha do Čech nevěstil nic dobrého. Jelikož je z celé této události nejvíce vyzdvihován atentát na jeho osobu, ke kterému došlo 27. května 1942, opomíjí se skutečné důvody, díky kterým na naše území zavítal. Ty totiž byly, kromě jiného, z velké části i ekonomického rázu.
Za dob protektorátu bylo české hospodářství rozvráceno. Být závislé samo na sobě, nevedlo by si zřejmě špatně, avšak bylo zcela podřízeno válečným potřebám nacistického Německa. Germanizace měla svůj význam, byla postupnou cestou k trvalému poněmčování naší země, a průmyslová a ekonomická podpora byla prvním krokem, jak si uvázat Čechy a potlačit jejich odpor vůči Němcům.
Protektorát se stal velmi brzy po obsazení centrem německého zbrojního průmyslu. V závodech Škody v Plzni nebo na brněnské Zbrojovce nacisté využívali největší a nejvýkonnější fabriky na zbraně na světě. Přesunuli k nám také část německé válečné produkce a všeho všudy se u nás vyráběla zhruba třetina německých tanků a nákladních aut.
Posílení průmyslu v zemi se ale dělo jen na oko. Veškerou výrobu měli pod taktovkou nacističtí pohlaváři, navíc se do Čech za prací přesunula řada Němců, což Čechům na náladě nepřidalo. Dosazování Němců do všech klíčových míst v ekonomice i státní správě, zabírání půdy, vysídlení Čechů z 248 obcí a hromadné zavírání drobných živností nebo přímá konfiskace majetku ale byly klasickými tahy okupační nadvlády ani výše zmíněné fabriky nedokázaly zvrátit fakt, že ekonomika v zemi se potýkala s problémy a nálada obyvatel byla na bodu mrazu.
Lépe na tom nebyly ani jiné hospodářské oblasti. Doprava byla rozvrácena (více než polovina všech tuzemských dopravních prostředků byla zničena nebo prodána), tratě, silnice a mosty zničeny, a bombardování způsobilo škody za miliardy. Češi postupně ztráceli vůli a chuť pracovat, začali se bouřit a zakládali odboje. Neposlušnosti našeho národa si všiml i vůdce Třetí říše Adolf Hitler, a rozhodl se jednat. Poslal do protektorátu Reinharda Heydricha, kata českého národa, s jehož příjezdem dne 27.9.1941 se mělo vše změnit. A nikdo neočekával, že k lepšímu.
Heydrich měl splnit několik zásadních úkolů. Hovoří se především o těch politických, zejména o snahách zadusit odboj, který byl v Česku stále hlasitější. Zároveň ale měl jeho příjezd i ekonomické pozadí, zastupující protektor měl za úkol vytěžit z českých zemí pro válku co nejvíce, a mimoděk připravit občany na fázi poněmčení.
Netrvalo dlouho a Heydrich ukázal světu svou krutou tvář. Odbojové hnutí v rámci možností rozbil a metodou cukru a biče pořádal hony na české obyvatelstvo. Některé vrstvy nechal pronásledovat, jiné popravovat. Chudší lid, dělníky a zaměstnance strojní výroby si snažil získat, mnohdy i podplatit. Nezřídka je například posílal do lázní.
Heydrich totiž moc dobře věděl, že cesta do srdce Čechů nevede přes elity, ale odbory. Ty si získal poté, co projevil zájem na zlepšení zásobování masem a dodání pracovní obuvi. To se mu ostatně povedlo, zvedal se měsíční příděl, rostly příplatky, a vše Heydrich dotvořil posílením zásobování tabákových výrobků.
Sociální reformy už byly jen tečkou, za snahami, kterými si získal srdce desítek tisíc dělníků. Protektor se staral o jejich dovolené, odměny, příplatky, pohodlí a finanční samostatnost. Lidé dostávali lístky do kina a divadla, zájezdy a nikdo z nich si neměl na co stěžovat. Málokdo ale také tušil, že pravá tvář Heydricha je naprosto opačná. Za jejich zády totiž probíhal každodenní hon na ty, kteří se nacistům odmítli podrobit.
V roce 1942 byl Reinhard Heydrich na vrcholu moci. Šéfoval mu pouze Adolf Hitler, naopak on sám nechal počátkem roku jmenovat novou vládu s předsedou Jaroslavem Krejčím. Ministrem hospodářství se stal Walter Bertsch, který měl včlenit české hospodářství do říšské ekonomiky, a vše nacistům vycházelo do posledního plánu.
Kdo chtěl, ten samozřejmě viděl, že budoucnost není růžová. Nešlo si nevšimnout nacistických represí, umělé propagandy ani zlatého pozlátka, kterým Heydrich Čechy okouzlil. Pro mnohé ale bylo lepší nevidět a neslyšet.
Hitler byl s Heydrichem naprosto spokojen. Pozval jej proto do Berlína, kam měl odletět 27. května a převzít povýšení. Českoslovenští výsadkáři vyslaní z Anglie v rámci operace Anthropoid se ale ten den postarali o to, aby kat českého národa nikam neodletěl. Osm dní po atentátu nacistický protektor umírá.
Smrt Heydricha radikálně zahýbala německými plány. V odplatě proto nacisté zavedli opatření známá jako heydrichiáda a povraždili několik tisíc obyvatel Protektorátu. Následně v rámci operace Reinhard vyhladili téměř veškeré židovské obyvatelstvo Polska.
Témata: Reinhard Heydrich, II. světová válka, Protektorát Čechy a Morava
