Ministryně o islámu na českých školách. Jak je to se zahalováním muslimek a vepřovým v jídelnách?

„Naše republika je sekulární stát. Na tom nic nemění fakt, že samo slovo sekulární se nevyskytuje ani v Ústavě samotné, ani v Listině práv a svobod. Je to ale důvod, proč je (a za mého působení i bude) české školství sekulární,“ vysvětluje na stránkách ČSSD Valachová.

Poukazuje na Listinu základních práv a svobod, ve které je jasně dán sekulární princip českého státu. Ta podle ní ve zkratce říká - „žádné státní náboženství, ale zaručená svoboda vyznání“. „Často jsme na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy dotazováni, jak se chceme „bránit nadměrným požadavkům" motivovaným tlakem na prosazení náboženských principů do škol. Ve skutečnosti je v naší zemí takových tlaků naprosté minimum, ale připouštím, že neexistence reálného problému nemá bránit přípravě na to, že by existovat mohl. Za sebe tedy shrnu principy, které hodlám držet po dobu, kdy budu vykonávat svoji funkci,“ vysvětluje Valachová.

Právě díky sekulárnímu principu se v případných diskusích o náboženské svobodě ve školním prostředí alespoň teoreticky lze opřít o reprezentativní sbírku evropských soudních rozhodnutí v oblasti náboženských zvyklostí a symbolů. „V některých evropských zemích proběhly například spory o „nevepřovou" školní stravu (což je podstatné pro muslimy, ale také pro židovské věřící). Náš postoj k věci vychází z francouzských zkušeností a říká: České instituce nemusejí zaručovat studentům a žákům nevepřovou variantu stravy. Jak francouzské autority, tak i Evropský soud pro lidská práva v této věci dospěly k názoru (podle mne naprosto správně), že sekulární stát garantuje svobodu vyznání, nikoliv však, že poskytne každému to, co potřebuje, aby mohl praktikovat své náboženství,“ uvádí politička.

Pokud nyní v České republice určitá omezení a normy na podíl vepřového masa ve školním stravování existují, jsou podle ní dány čistě a pouze zásadami zdravé výživy a nemají nic společného s náboženskými zvyklostmi. „To říkám především proto, že nedávno sociálními sítěmi proběhlo tvrzení, že kvůli muslimům omezujeme vepřové ve školních jídelnách,“ zdůrazňuje.

I v České republice se objevila otázka zahalování. Samozřejmě byla ihned nekonečně zpolitizovaná (máme tady určitý zvyk, že si část politického spektra bere děti jako rukojmí a živé štíty pro získávání popularity). I zde ale místo plamenných výkřiků bude lépe obrátit se k soudním autoritám. On totiž existuje jednoznačný (i když kritizovaný), ale opakovaně potvrzený evropský soudní názor, že je možné zakázat nošení některých druhů šátků či oblečení ve školách. Teď skutečně nehodlám řešit rozdíly mezi nikábem a burkou na straně jedné a hidžábem, jašmakem či čádorem na straně druhé – hovořme prostě o oblečení, které zakrývá tvář nebo část tváře, přičemž nejde o oblečení vyvolané vnějšími podmínkami (zima), ale o vyjádření společenského postavení definovaného na základě náboženství,“ píše Valachová.

Připomíná, že původní francouzské rozhodnutí o zákazu zahalování stojí mimo jiné na argumentaci, že sekulární stát může zamezit demonstraci náboženské příslušnosti výraznými symboly, neboť tyto symboly porušují sekulární princip a že Evropský soud pro lidská práva také konstatoval, že zahalování ve školách je možné zakázat.. „I když tyto rozsudky vesměs vycházejí z francouzských sporů a tedy řeší vztah v jiném právním systému, Evropský soud pro lidská práva je autoritativní instituce a tedy je možné smysl jeho rozsudků a nahlížení problému (s jistou značnou opatrností) vztahovat i k dalším zemím. Čili i k České republice,“ myslí si.

Protože v daných věcech neexistuje český precedent -nedávná „šátková aféra" jím podle ní nebyla, protože v ní se nakonec otázka šátku ani nedostala na pořad dne - bude se ministerstvo školství ve své praxi prý i nadále řídit masarykovskou tradicí sekulárního školství a názory Evropského soudu pro lidská práva.

Témata:  školství,  islám