Kde se vlastně vzaly vánoční tradice?

Někdo je dodržuje, jiný nad tím kroutí hlavou. Vánoční tradice jsou něco, co ke svátkům neodmyslitelně patří. Mezi ty nejvýznamější patří ozdobený stromeček, který je možné nalézt snad v každé rodině. Někteří strojí stromeček dokonce i měsíc před Vánoci. Domov tak krásně provoní a navodí nenapodobitelnou atmosféru.

Ale z historického hlediska má vánoční stromeček velmi mladou tradici. Poprvé se na území Česka objevil v roce 1812, kdy jej ve svém pržském bytě ozdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich.Vzbudil tím bujaré ohlasy a tradice se tak šířila rychlostí blesku napříč celou Prahou.

Další známkou Vánoc je beze sporu jmelí. A právě pod touto rostlinou by měl muž políbit ženu. Praví se, že "kdo pod jmelím se políbí, druhému se zalíbí". Jmelí by mělo být darované, protože pak přináší štěstí.

Tradičním pokrmem u štědrovečerní večeře je kapr. Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů a až poté se zvyklost vměstnala i mezi prostý lid.

Pokud se na Štědrý den postíte, uvidíte zlaté prasátko. A právě ono prasátko vám zaručí hojnost v příštím roce. Zkuste vydržet do večeře a kdo ví, třeba se zjeví i vám...

Po štědrovečerní večeři má každý, kdo sedí u stolu, právo rozkrojit jablíčko. Krájet by se mělo napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku uvidí pěticípou hvězdu, bude zdravý jako řípa. 

Další tradicí je lití olova. Akt je náročnější na přípravu, ale stojí za to. Nad plamenem se roztaví kousek olova a poté se najednou vylije do nádoby se studenou vodou.  Až olovo ztuhne, usuzuje se, co za tvar připomíná.

Štědrého dne mohou hojně využít svobodné dívky. Házení střevícem přes hlavu jim může sdělit, zda v příštím roce poznají nového mládence. Pokud dopadne patou ke dvěřím, zůstane dívka doma. Pokud naopak, otevírají se jí dveře do světa.

Velmi příjemný zvyk je pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Do skořápky dáte svíčku a pustíte je po vodě v umyvadle či vaně. její plavba předznamenává život toho, kdo jí pouští. Dopluje ta vaše do cíle?

A to nejlepší nakonec, Ježíšek. Kdo by v něj nevěřil rád. Vždyť právě ona víra a doufání v jeho příchod je na Vánocích to nejkrásnější. Zejména malé děti pociťují podivné lechtání v břiše, když čekají co právě jim letos nadělí.