Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Merkelová před rokem otevřela brány Německa migrantům. Jak by se zachovala dnes?

Summit G7 v Německu, Angela Merkelová
Summit G7 v Německu, Angela Merkelová
Foto: g7germany.de

Německá kancléřka Angela Merkelová před rokem otevřela brány Německa příchozím migrantům mířícím do Evropy. V rozhovoru pro deník Bild nyní uvedla, že i po roce by se zachovala úplně stejně.

Německá spolková kancléřka Angela Merkelová by dnes na migrační krizi reagovala stejně jako před rokem. Uvedla to v rozhovoru pro německý deník Bild, ze kterého cituje agentura DPA.

V těchto dnech je to přesně rok od doby, kdy Merkelová proslula výrokem: "My to zvládneme." Dnes tvrdí, že tehdy nešlo o to, "aby se hranice otevřely pro všechny, ale aby nezůstaly zavřené pro ty, kteří k nám přišli pěšky v obrovské humanitární nouzi z Maďarska".

Merkelová také odmítla tezi, že je její rozhodnutí obecně vnímáno jako pozvání a povzbuzení pro migranty, aby přišli do Německa. "Už v polovině srpna vyslovil spolkový ministr vnitra prognózu, že v roce 2015 musíme počítat s 800.000 uprchlíky," uvedla Merkelová.

Tuto prognózu však "například převaděči v Afghánistánu zneužili a interpretovali ji jako připravenost Německa přijmout 800.000 Afghánců a následně ji mnozí nesprávně pochopili," dodala Merkelová.

Kancléřka také obhajovala migrační dohodu s Tureckem, přičemž tvrdila, že právě jí je třeba nejvíce vděčit za oslabení migračního proudu, a nikoli uzavření takzvané balkánské trasy. "Mnohého se dosáhlo, ale krize ještě zdaleka není zažehnána," dodala Merkelová.

Témata:  Angela Merkelová uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy