Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rok 2016? Hrůzná předpověď toho, co nás ještě čeká

Evropská unie, ilustrační fotografie
Evropská unie, ilustrační fotografie
Foto: European Union

Polovina letošního roku je za námi a povětšinou se zmítala ve vlnách uprchlíků a teroristických útoků. Komentátor agentury Reuters Peter Apps ale tvrdí, že vše, čím si doposud svět prošel, je dost možná teprve začátek.

Podle komentátora je možné, že v Paříži, Bruselu, Nice, Mnichově, Orlandu a v dalších městech jsou pouze začátkem. Podotýká, že ne ve všech případech šlo o terorismus a ne za všemi útoky stojí islamisté, přesto každý další útok přilévá olej do ohně domácí politiky.

S problémy se potýká také Blízký východ, kde Islámský stát stále drží svoje pozice a města jako Kábul se velmi často vypořádávají s bombovými útoky. Ty ale podle komentátora nejsou jediným a největším nebezpečím.

Varuje například před zvýšením napětí ve vztazích s Ruskem a Čínou. I v Evropě je ale situace chaotická, a nejde jen o brexit, nevyřešená totiž zůstává i krize v eurozóně.

Turecko se po pokusu o převrat zmítá v nestabiitě a Rusko bojuje s propadem cen ropy, Čína zase s potenciální stagnací ekonomického růstu. Lépe na tom ale nejsou ani západní země. USA, Británie, Francie a Německo jsou společensky tak rozdělené jako nikdy dříve.

Další "katastrofou" může být vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA. Jeho řešení krizí je podle komentátora otřesné a světové stabilitě by rozhodně nepřispělo.

Komentátor také uvádí, že téměř každá země se potýká s nějakým znepokojivým politickým vývojem. Nemusí přitom jít ani o ohrožení islámskými teroristy, narůstá totiž počet jedinců, kteří se politicky radikalizují a podnikají ničivé útoky na vlastní pěst. Jako příklad uvádí zřejmě politicky motivovanou vraždu britské poslankyně Jo Coxové v červnu.

V mnoha státech kvůli výše uvedeným důvodům dochází k rozdělení politických stran a vytrácí se politický střed. Komentátor ale upozorňuje, že kdy tento střed zmizí, lidé budou mít tendenci posouvat se k extrémům. To ztěžuje rozhodovací proces a hledání shody.

Zbytek roku tak možná bude podobný jako tomu bylo dosud. Podle komentátora se nadále budou objevovat pravidelné a násilné události, které budou zvyšovat politickou nevraživost. Krize ale budou pokračovat i bez těchto událostí a mohou prý mít velmi nepříjemné politické důsledky. Jedním z takových příkladů je brexit, dalším by mohlo být Trumpovo vítězství. Blíží se ale i volby ve Francii a v Německu.

Rusko by se během následujících měsíců mohlo rozhodnout získat další území svých sousedů, například Ukrajiny nebo Gruzie, které nepatří do NATO. V ohrožení jsou podle Reuters ale i pobaltské státy. Očekává se také reakce Číny na negativní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora o nárocích v Jihočínském moři, které by v nejhorším případě mohlo vyvolat jadernou válku.

Bez povšimnutí ale nezůstala ani ekonomika. Svět by mohl projít další finanční krizí jako v roce 2008. Ještě horší dopad by měl podle komentátora kolaps eura, který stále přichází v úvahu, pokud z EU odejdou země jako například Itálie.

Témata:  EU terorismus

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy