Bývalý náměstek ministerstva financí potopil Babiše v kauze Čapí hnízdo

Celá debata o tom, kdo byl vlastníkem firmy Farma Čapí hnízdo, je podle něj z velké části nesmyslná, a to nejméně ze dvou důvodů. Jednak prý není podstatné, jestli byla firma malým nebo středním podnikem, není ani důležité, kdo vlastnil akcie firmy v letech 2008 až 2013. „Zároveň nijak nezáleží na tom, koho ve středu pan ministr financí ve Sněmovně za anonymního vlastníka označí. Podle mě je podstatné úplně něco jiného, něco o čem se raději nemluví nahlas," píše odborník na audity.

Připomíná, že každá dotace „pokřivuje trh". „Smyslem evropských dotací pro malé a střední podniky je poskytnout jim finanční prostředky na projekty, na které by jinak nedosáhly. Jinak řečeno, jestliže malý či střední podnik má prostředky či možnosti, aby na svůj projekt získal standardní úvěr od banky, nebo pokud má strategického partnera, který mu může pomoci projekt financovat, pak nemá nárok na dotaci," vysvětluje. Pokud tedy úředníci malému nebo střednímu podniku, který dotaci nepotřebuje, protože není znevýhodněn, dotaci dají, jednají podle něj protiprávně. Stejně protiprávně pak jedná podnik který ví, že může svůj projekt financovat z jiných zdrojů a přesto žádost o dotaci podá.

Čapí hnízdo dotaci vůbec nepotřebovalo

Auditor však poukazuje, že zveřejně dostupných zdrojů je jasné, že farma požádala o dotaci na projekt s rozpočtem 203 milionů. 50 milionů dostala od dotačního úřadu, zbytek si musela profinancovat sama. „Současně se dá na internetu z účetních závěrek zjistit, že Farma Čapí hnízdo od Agrofertu, svého strategického partnera, mohla získat a skutečně získala záruku pro úvěr na standardním trhu pro projekt Čapího hnízda ve výši 350 milionů," vysvětluje Wagenknecht.

Právě díky tomu Čapí hnízdo znevýhodněno nebylo. „Naopak je zřejmé, že žádnou dotaci vůbec nepotřebovala, protože mohl být projekt financovaný z úvěru úplně celý. Krom toho strategický partner projektu zajišťoval firmě Farma Čapí hnízdo řadu služeb souvisejících s realizací projektu Čapího hnízda – například stavební práce nebo služby designéra a architekta," uvádí někdejší náměstek ministra financí.

Kdo vlastnil akcie farmy? To není podstatné

Není prý ani podstatné, kdo anonymní akce v problematickém období vlastnil. „Může totiž označit úplně kohokoli a nebude možné nijak ověřit, zda tato osoba skutečně tímto anonymním držitelem byla či nebyla. Kouzlo anonymních akcií totiž spočívá v tom, že je jejich vlastníkem ten, kdo je v danou chvíli fyzicky drží v ruce. Anonymním akcionářem může být úplně kdokoli," píše na blogu auditor. Hypoteticky by tak podle něj mohl anonymní akcionář, který měl anonymní akcie v ruce, předal tyto akcie jiné osobě, ta by je předala další osobě. „Mohly by se jako anonymní akcionáři Čapího hnízda za pět let vystřídat všichni občané České republiky, jež jsou způsobilí k právním úkonům," píše.

I proto je podle něj otázka vlastníka zcela irelevantní. „Kdyby si kdokoli – místo vymýšlení zbytečných argumentací, zda stát mohl či nemohl dávat dotace firmám s nejasnými vlastníky - dal nepříliš obtížnou práci s dohledáním relevantní judikatury Evropského soudního dvora – jedná se o evropské dotace podléhající evropskému právu – mohl by mimo jiné zjistit následující. Nezáleží tolik na tom, kdo malý či střední podnik formálně vlastní, ale zda tento podnik jedná samostatně a nezávisle, nebo zda jedná společně s jiným podnikem. Nezávislost a samostatnost malého a středního podniku nesmí být obcházena z formálních důvodů nebo pomocí čistě formálních právních konstrukcí," vysvětluje Wagenknecht.

Úřady neřeší, jestli se v Česku čerpají evropské dotace oprávněně

Poukazuje také na to, že se za úvěr pro farmu zaručil Agrofert, že vlastníkem pozemků, na kterém projekt vznikl, byla společnost IMOBA ze skupiny Agrofert a že Andrej Babiš, jako fyzická osoba - 100 % vlastník skupiny Agrofert, a skupina Agrofert se podíleli na faktickém provozování projektu Čapí hnízdo „Spojíme-li si tato fakta s výše uvedeným stanoviskem Evropského soudního dvora v kauzách týkajících se poskytování evropských dotací, může si každý učinit svůj závěr sám. Může si učinit vlastní závěr o tom, zda byla firma Farma Čapí hnízdo nezávislým a samostatným podnikem - bez ohledu na to, že Čapí hnízdo po celou dobu ve skutečnosti anonymně vlastnil Tonda Blaník, Červená Karkulka nebo jakákoli jiná osoba, kterou se možná dozvíme ve středu," podotýká odborník.

Celá kauza podle něj poukazuje na dva zásadní problémy. „Za prvé to, že dotační úřady neřeší, zda se v Česku čerpají evropské dotace oprávněně či nikoli. Dodnes v podstatě nikdo nekontroluje skutečného vlastníka, a to minimálně v případech, kdy o dotaci žádá nějaký finančně silný hráč (viz komentáře Davida Ratha a dalších úředníků odpovědných za schvalování dotace, že dotaci na Čapí hnízdo nešlo nedat). Za druhé, je naprosto nutné, aby nejen o veřejné zakázky, ale i jakékoli dotace mohly žádat pouze firmy s jasně prokazatelnými vlastníky. Když už pro nic jiného, tak aby se podobné mediální frašky a tahání anonymních vlastníků v kauze Čapí hnízdo jako králíků z klobouku kouzelníka Pokustona již v budoucnu nemohlo opakovat," dodal ostře Wagenknecht.

Babiš vrací úder

A reakce Babiše na sebe nenechala dlouho čekat. „A vida, pan Lukáš Wagenknecht. Právě čtu jeho blog a napadá mě, nepracoval on na ROPu Střední Čechy 2007-2009, v čase přidělení dotace, jako vedoucí auditu EU fondů? Zdá se, že tam neukradl všechny papíry, jinak by věděl, že rozpočet ve smlouvě na dotaci, podepsané Bendlem, je 436 mio., ne 203 mio. Tyhle bludy vykládá v Bruselu a tyhle bludy tisknou česká média," uvedl ministr financí na Facebooku.

Témata:  Andrej Babiš