Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku chybí švadleny a šičky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Počet zaměstnaných švadlen, šiček a vyšívaček v Česku loni klesl proti roku 2012 téměř o polovinu na 5100.

Meziroční srovnání není k dispozici, proti roku 2016 byl nižší zhruba o třetinu. Více než 95 procent ze zaměstnanců v oboru loni tvořily ženy. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tyto údaje podrobně evidují od roku 2012, tehdy počet švadlen a šiček dosáhl 9900. Od té doby s výjimkou roku 2015 klesá.

Průměrná měsíční mzda v oboru loni proti roku 2012 vzrostla téměř o dvě pětiny na 18.311 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla o 43 procent nižší.

Zatímco v dřívějších dobách patřila práce švadleny či krejčího k běžným profesím a řada lidí si šila oblečení i doma, dnes se Češi této činnosti věnují mnohem méně. Podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) povolání švadlena po roce 1990 zmizelo z katalogu povolání i z oborů vzdělávání. Školy nabízí obory, jako jsou krejčí nebo šití oděvů, zájem o ně je ale malý. Například krejčím se loni začalo učit 44 žáků, což byla asi třetina počtu z roku 2008.

V úterý uplyne 200 let od narození vynálezce šicího stroje, amerického strojníka Eliase Howa.

Počet švadlen, šiček, vyšívaček a pracovníků v příbuzných oborech:

Rok Počet Průměrná mzda (Kč) 2012 9900 13.235 2013 8600 14.040 2014 - - 2015 9000 14.738 2016 7400 15.202 2017 - - 2018 5100 18.311

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: Údaje za roky 2014 a 2017 nejsou k dispozici.

Témata:  Česko švadleny

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy