Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česku chybí švadleny a šičky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Počet zaměstnaných švadlen, šiček a vyšívaček v Česku loni klesl proti roku 2012 téměř o polovinu na 5100.

Meziroční srovnání není k dispozici, proti roku 2016 byl nižší zhruba o třetinu. Více než 95 procent ze zaměstnanců v oboru loni tvořily ženy. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici tyto údaje podrobně evidují od roku 2012, tehdy počet švadlen a šiček dosáhl 9900. Od té doby s výjimkou roku 2015 klesá.

Průměrná měsíční mzda v oboru loni proti roku 2012 vzrostla téměř o dvě pětiny na 18.311 korun. V porovnání s celorepublikovým průměrem byla o 43 procent nižší.

Zatímco v dřívějších dobách patřila práce švadleny či krejčího k běžným profesím a řada lidí si šila oblečení i doma, dnes se Češi této činnosti věnují mnohem méně. Podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) povolání švadlena po roce 1990 zmizelo z katalogu povolání i z oborů vzdělávání. Školy nabízí obory, jako jsou krejčí nebo šití oděvů, zájem o ně je ale malý. Například krejčím se loni začalo učit 44 žáků, což byla asi třetina počtu z roku 2008.

V úterý uplyne 200 let od narození vynálezce šicího stroje, amerického strojníka Eliase Howa.

Počet švadlen, šiček, vyšívaček a pracovníků v příbuzných oborech:

Rok Počet Průměrná mzda (Kč) 2012 9900 13.235 2013 8600 14.040 2014 - - 2015 9000 14.738 2016 7400 15.202 2017 - - 2018 5100 18.311

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: Údaje za roky 2014 a 2017 nejsou k dispozici.

Témata:  Česko,  švadleny

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy