Zadlužené děti v Česku? Exekucí je zatíženo až 4 tisíce nejmenších, ani o tom nevědí

Předloha skupiny poslanců všech stran v čele s Kateřinou Valachovou (ČSSD) v podstatě navazuje na jinou poslaneckou novelu, podle níž by dluhy dětí do 15 let přecházeli na rodiče nebo na lidi, kteří je mají v péči. Vláda s navrhovanou změnou občanského zákoníku souhlasila navzdory zápornému postoji ministerstva školství i spravedlnosti. Sněmovna ji už podpořila v úvodním kole.

Nynější předloha předpokládá zvýhodněný režim oddlužení pro lidi, pokud aspoň dvě třetiny jejich dluhů vznikly před tím, než dovršili 18 let věku. K těmto závazkům by se počítávalo příslušenství těchto dluhů, které přirostlo později, a také nové dluhy těchto lidí, které vznikly do 21 let věku, pokud peníze použili na splácení starších závazků.

Vláda záměr podle předběžného stanoviska nezpochybní, vznese k němu ale některé připomínky. Poukáže například na problémy s dokládáním zákonné podmínky u závazků vzniklých do 21 let věku dlužníka a také na to, že předloha by se vztahovala jen na lidi, kteří dluh restrukturalizovali do tří let po dosažení dospělosti jen jednou. Vládní legislativci se také pozastavili nad navrhovanou zpětnou platností návrhu.

V připomínkovém řízení předlohu podpořilo ministerstvo práce, naopak ministerstvo financí doporučilo záporné stanovisko. Neutrální postoj vzešel z ministerstva spravedlnosti.

Poslanecké návrhy reagují na situaci, kdy v Česku čelí exekucím přes 6500 dětí a další desetitisíce dospělých si svoje dluhy přinesly z dětství. Dluhy vznikly kvůli nezaplaceným poplatkům za komunální odpad, telekomunikační služby či kvůli jízdě načerno.

Mírnější režim oddlužení pro seniory a zdravotně postižené lidi přinesla velká novela insolvenčního zákona, která je účinná od června. Díky novele dosáhne na možnost osobního bankrotu širší okruh lidí v dluhové pasti než nyní. Přestala platit současná vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.

Předloha zavedla dvě varianty oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by na konci procesu rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Dlužníci budou muset věřitelům měsíčně splácet částku nejméně ve výši odměny insolvenčního správce. Celková nejnižší suma i s odměnou bude činit zhruba 2000 korun měsíčně.

Témata:  dluhy,  exekuce,  děti