Situace v Paříži je kritická: Demonstrant chtěl kvůli cenám paliv vyhodit do vzduchu kus Paříže. Žluté vesty se radikalizují

Pětačtyřicetiletý muž, oblečený do žluté vesty, jaké nosí demonstranti proti Macronovým ekonomickým reformám, je podle agentury AFP znám policii již z minulosti. Dramatická situace nastala v pátek odpoledne, kdy demonstrant obsadil myčku automobilů. V ruce svíral granát, který mohl být slzný. Domáhal se přijetí "žlutých vest", které se staly symbolem protestů, v Elysejském paláci, pařížském sídle hlavy státu. Před tím byl ve skupině demonstrantů, shromážděných u nákupního centra.

Policii se vzdal asi ve 22:30, uvedla zpravodajská stanice BBC na svém webu. Granát, který nyní zkoumají experti, "nebyl falešný" a existovalo "reálné nebezpečí" pro lidi v okolí, uvedly místní úřady. Demonstranti se od incidentu distancovali.

Pořádková policie rovněž v pátek večer v Calais použila slzný plyn, aby rozprášila demonstranty, mezi kterými byly podle AFP i rodiny s dětmi. Přinejmenším 500 "žlutých vest" blokovalo kruhový objezd u příjezdu na dálnici a část z nich - asi dvacítka výtržníků - házela kameny po těžkooděncích. Podle hasičů jeden muž utrpěl zásah kulkou do ruky, když šel do občerstvení v blízkosti objezdu.

V centru Paříže se dnes čekají desetitisíce demonstrantů při druhém dějství protestů proti vládnímu plánu na zvýšení cen pohonných hmot. Minulou sobotu se demonstrací a silničních blokád zúčastnilo na 300.000 lidí. Nyní jen v Paříži je zmobilizováno na tři tisícovky strážců zákona; kromě protestu "žlutých vest" se v hlavním městě čeká i demonstrace proti sexuálnímu násilí a pořádek bude nutné udržovat i při zápasech ve fotbale a ragby.

"Je to protest éry sociálních médií, tedy nemá skutečné vůdce, žádné skutečné požadavky a nikdo neví, kolik lidí se zúčastní a kde se sejdou," poznamenala BBC s tím, že se demonstranti mají shromáždit u Eiffelovy věže a na dvou velkých náměstích na východě hlavního města. Panují ale obavy, že se malé skupiny demonstrantů rozptýlí, což by znamenalo, že bude mnohem těžší je zvládnout. "Protesty mohou být amorfní, ale hněv je dost reálný," dodala BBC.

Jádro protestů tvoří to, co je známo jako "Francie periférií", tedy tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí na autech, aby se dostali do práce či na nákupy. A ti cítí, že jejich hodnoty opomíjejí sofistikovaní "tvůrci pravidel" v metropoli. Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 Kč) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí. Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od Nového roku se tak jeví poslední kapkou.

Během několikadenních protestů a silničních blokád od minulé soboty utrpěly zranění stovky lidí a na mnoha místech docházelo k výtržnictví. Francouzská vláda v posledních dnech hovořila o radikalizaci hnutí, veřejnost ale podle všeho má pro "žluté vesty" pochopení. Ve čtvrtečním průzkumu agentury Odoxa uvedlo 77 procent dotázaných, že protesty jsou opodstatněné. Více než 80 procent pak vyjádřilo postoj, že by Macron měl odvolat zvýšení spotřební daně na ropné produkty plánované od ledna.

Témata:  pohonné hmoty,  Francie,  Paříž