Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kriminalita v Česku: Jak jsme na tom?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

V Česku je ročně nahlášeno průměrně 280 tisíc trestných činů. S vyšší kriminalitou se potýkají hlavně velká města. Nejbezpečněji je na Vysočině.

„Nadprůměrnou míru kriminality zaznamenáváme jen na 12,7 % území. Vysoká je hlavně ve větších krajských metropolích. Jde zejména o Prahu, Brno, Olomouc, České Budějovice a Ostravu,“ uvádí Jana Jíchová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Mezi oblasti s nejvyšší mírou kriminality patří i severozápadní Čechy a severní Morava, dodává analytik Jiří Nemeškal: „Na severozápadním okraji republiky se jedná o téměř souvislý pás zvýšené kriminality. U Ostravska je to jinak. Kriminalita se koncentruje ve městech, ale klidnější oblasti – třeba východní a jihozápadní okolí Frýdku-Místku – vykazují podprůměrné hodnoty.“

Autoři analýzy na základě statistik identifikovali ukazatele, které jsou spojeny s vyšší mírou kriminality. Patří k nim mimo jiné vysoká koncentrace obyvatel a jejich relativní anonymita. V případě předměstí, která obývají především lidé s vyššími příjmy denně dojíždějící do center za prací, se kriminalita týká primárně movitého majetku.Na zvýšenou úroveň majetkové kriminality má vliv i vysoké zastoupení rekreačních objektů, které bývají terčem vloupání. Jde např. o Posázaví. Nadprůměrné hodnoty vykazují také turistické lokality v Krkonoších, na Šumavě nebo v Beskydech se sezónně vysokým počtem lidí.

Nejnižších hodnot kriminality dosahují oblasti ve vnitrozemí nacházející se na Českomoravské vrchovině, Táborsku či Klatovsku.

Témata:  kriminalita Česko Policie ČR

Aktuálně se děje

7. října 2025 10:56

Chat Control míří k hlasování v Radě EU. Kritici varují před ztrátou soukromí

„Plošné šmírování lidí“ nebo „ztráta soukromí“. Titulky s podobnými hesly v posledních dnech zaplavují česká média v reakci na návrh směrnice Evropské unie přezdívané Chat Control, jehož cílem je omezení šíření dětské pornografie skrze monitorování soukromých zpráv občanů EU. Vedle kritiků z řad odborníků i politiků se proti kontroverznímu legislativnímu návrhu vymezují také vrcholní vládní představitelé. V současnosti tento návrh podporuje celkem 12 z 27 členských států Evropské unie, osm je proti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy