Letecký dopravce Smartwings bude jednat s americkým výrobcem letadel Boeing o kompenzacích za komplikace způsobené odstavením letounů Boeing 737 MAX. Společnost kvůli případné náhradě škody zváží i právní kroky. Nahrazování odstavených letadel společnost stojí několik milionů korun denně.
Tuzemská letecká společnost Smartwings pozastavila provoz všech svých sedmi Boeingů 737 MAX 8. Tento typ stroje v neděli havaroval v Etiopii a jeho provoz dnes pozastavila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA). Firma očekává rušení a zpožďování svých letů. Vyplývá to z tiskového prohlášení, které ČTK poskytla mluvčí společnosti Vladimíra Dufková. Na plnění rozhodnutí EASA bude dohlížet Úřad pro civilní letectví, řekl ČTK jeho mluvčí Vítězslav Hezký. K zákazu letů úřad nemá pravomoc.
Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) dnes pozastavila provoz letadel Boeing 737 MAX 8 a MAX 9. Už v předešlých hodinách řada zemí z celého světa uzavřela svůj vzdušný prostor pro tyto typy letadel. Opatření souvisejí s obavami ohledně bezpečnosti po nedělní havárii stroje Boeing 737 MAX 8, který se zřítil krátce po startu z etiopské metropole Addis Abeby. Americký Federální úřad pro letectví (FAA) i společnost Boeing trvá na tom, že letadla jsou provozuschopná a bezpečná.
Mezi více než 150 oběťmi dnešního leteckého neštěstí v Etiopii jsou také čtyři občané Slovenska. Sdělilo to dnes vedení letecké společnosti Ethiopian Airlines, jíž stroj patřil. Informaci potvrdilo i slovenské ministerstvo zahraničí. Pilot boeingu, který se zřítil krátce po startu z Addis Abeby, hlásil potíže a žádal o povolení k návratu. Letadlo letělo do Nairobi.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
