venkov

Ilustrační fotografie

Venkovské prodejny chtějí instalovat solární panely, úřady nesouhlasí

Ekonomika

Obchody v obcích a menších městech chtějí podle Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) řešit zdražování energií instalací solárních panelů. Často ale narážejí na odpor úřadů, které nechtějí jejich umisťování na prodejny s plochými střechami povolovat. AČTO, která sdružuje zhruba 7000 nezávislých obchodů, požádala příslušná ministerstva, aby vyzvala úřady k jednoduššímu postupu. Asociace to dnes sdělila ČTK.

Ilustrační fotografie

Z venkova mizí malé prodejny potravin. Vzniku nových brání současný stavební zákon

Ekonomika

Prodejen potravin na venkově rok od roku ubývá a zpomalení tohoto trendu či nárůstu jejich počtu brání zdlouhavé získávání stavebního povolení. Ačkoliv maloobchodní sítě disponují vším potřebným pro stavbu nových prodejen v malých obcích, brzdí je zdlouhavá byrokracie. Hlavním problémem je zejména skutečnost, že se k žádosti vyjadřuje velké množství subjektů, které často v místě stavby ani nepůsobí. Změnu současného stavu by mohla přinést novela stavebního zákona.

Ilustrační fotografie

Českému venkovu chybí vysokorychlostní internet. Nejen mladí odcházejí do města

Ekonomika

Bez internetu si v současnosti už málokdo dokáže život představit. Na venkově a v malých obcích se však často obyvatelé musí smířit s pomalým připojením, nebo dokonce s žádným. Nemožnost pracovat z domu, sledovat on-line videa ve vysokém rozlišení nebo rychle stahovat soubory z internetových úložišť nutí zejména mladé venkov opouštět.

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.