Výdaje na dávky v hmotné nouzi i počet příjemců loni vzrostly. I přes koronavirovou epidemii a krizi byly ale vyplacená suma a množství těch, kteří peníze od státu dostávali, za posledních devět let druhé nejnižší.
Pravidla pro přidělování dotací a úvěrů na sociální a dostupné byty se od března změní. Nárok na bydlení od obce se u potřebných už nebude posuzovat podle životního minima, ale podle průměrné mzdy. Rozšíří se tak okruh nájemníků. Novelu vládního nařízení o programu Výstavba, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Program Výstavba se rozšíří také na přístavby, nástavby nebo rekonstrukce zchátralých budov.
Dávky na bydlení by se mohly v příštím roce mírně zvýšit. Takzvané normativní náklady na bydlení, z nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, se totiž nejspíš kvůli růstu cen nájmů, energií a paliv zvednou. Počítá s tím navrhované vládní nařízení, které připravilo ministerstvo práce. Vláda předpis zveřejnila na svém webu, projednat by ho měla v prosinci. Kabinet normativy upravuje každý rok.
Nárok na dostupný nebo sociální byt se bude určovat podle průměrné mzdy, nikoliv životního minima jako doposud. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které chce změnit podmínky dotačního programu Výstavba. Rozšíří se tak okruh lidí, které na tento druh bydlení dosáhnou. Na tiskové konferenci to dnes uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Program Výstavba se navíc podle ní bude nově vztahovat také na přístavby, nástavby nebo renovace zchátralých budov.
Sociální bydlení patří mezi klíčové priority vlády a chce jej co nejdříve vyřešit. Jelikož je téma sociálního bydlení často diskutovaným tématem nejen mezi občany, zřídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem vnitra, internetové stránky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí otevře v říjnu v Praze Kontaktní centrum sociálního bydlení. Obracet se na něj mohou občané, obce i neziskové organizace s dotazy a žádostmi o podporu a radu, jak postupovat při budování sociálního bydlení. V rámci projektu „Podpora sociálního bydlení“ spolupracuje MPSV se šestnácti obcemi a už více než rok jim poskytuje podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce. Tyto služby prostřednictvím kontaktního centra nyní rozšiřujeme v rámci celé ČR.
Zákon o sociálním bydlení místo očekávaného odstranění bytové nouze povede jen k nesystémovému rozdávání bytů za sociální nájemné, hrazené z peněz daňových poplatníků. Podle Hospodářské komory bude mít negativní dopad na trh s bydlením, nekontrolovatelně zvýší výdaje státního rozpočtu a pomůže hlavně těm lidem, kterým se vyplatí dlouhodobě žít z podpory státu.
Všechny strany vládní koalice sice slibovaly ještě před volbami, že přijmou zákon o sociálním bydlení, tento bod se dostal také do koaliční smlouvy, přesto se stále odkládá. A vládě do konce funkčního období už nezbývá mnoho času. Majitelé bytů navíc poukazují, že předkládaný materiál není právě povedený.
Návrh zákona o sociálním bydlení, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, je nebezpečným projevem sociálního inženýrství, které ve svých důsledcích poškozuje jak sociálně potřebné, tak stát: omezuje svobody například seniorů, motivuje k životu z dávek a je dražší než současný systém podpor. Shodla se na tom většina diskutujících, kteří se 8. listopadu zúčastnili odborného semináře pořádaného na půdě Poslanecké sněmovny pod záštitou poslance Adolfa Beznosky ve spolupráci s výborem pro sociální politiku.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
