Sněmovna zatím ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.
Návrh poslanců KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích by měl vstoupit v účinnost až od 1. ledna 2021.
Vláda nepodpořila návrh zdanit církevní restituce. Po jednání se nedokázala shodnout na žádném společném postoji. Návrh jihočeského kraje sice podporuje ministr financí Andrej Babiš, proti jsou ale lidovci i premiér Bohuslav Sobotka.
Církevní restituce budily a stále ještě budí bouřlivé emoce. Poslanec KSČM René Číp varuje, že přijatý zákon má chyby a komplikuje život českým občanům. I proto interpeloval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Nejde o spravedlivou náhradu, ale spíše o rady, zlobí se poslanec.
Církve a náboženské společnosti žádají o svůj původní majetek až ve výši 134 miliard korun. Zákon, na jehož základě církve o majetek žádají, má ale řadu nedostatků. Díky nim mohou současní uživatelé objektů přijít o investované peníze a církev místo zchátralých budov získat objekty v perfektním stavu, informuje advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
16. října 2026 18:36
16. října 2026 13:40
15. října 2026 13:20
15. října 2026 11:11
14. října 2026 11:37
14. října 2026 11:25
14. října 2026 10:43
8. října 2026 11:50
7. října 2026 13:27
7. října 2026 12:33
6. října 2026 11:24
6. října 2026 11:13
6. října 2026 10:45
5. října 2026 12:05
5. října 2026 11:43
2. října 2026 14:32
Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.
