Sněmovna zatím ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.
Návrh poslanců KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích by měl vstoupit v účinnost až od 1. ledna 2021.
Vláda nepodpořila návrh zdanit církevní restituce. Po jednání se nedokázala shodnout na žádném společném postoji. Návrh jihočeského kraje sice podporuje ministr financí Andrej Babiš, proti jsou ale lidovci i premiér Bohuslav Sobotka.
Církevní restituce budily a stále ještě budí bouřlivé emoce. Poslanec KSČM René Číp varuje, že přijatý zákon má chyby a komplikuje život českým občanům. I proto interpeloval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Nejde o spravedlivou náhradu, ale spíše o rady, zlobí se poslanec.
Církve a náboženské společnosti žádají o svůj původní majetek až ve výši 134 miliard korun. Zákon, na jehož základě církve o majetek žádají, má ale řadu nedostatků. Díky nim mohou současní uživatelé objektů přijít o investované peníze a církev místo zchátralých budov získat objekty v perfektním stavu, informuje advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
12. června 2026 21:16
12. června 2026 21:03
11. června 2026 19:31
11. června 2026 12:54
10. června 2026 20:22
10. června 2026 17:06
10. června 2026 16:15
10. června 2026 16:05
9. června 2026 17:30
9. června 2026 13:54
9. června 2026 13:30
8. června 2026 14:07
8. června 2026 13:39
5. června 2026 17:03
5. června 2026 16:57
5. června 2026 16:48
Daňové kontroly u OSVČ a malých firem se v roce 2026 dál přesouvají k automatizované analýze dat a detailnějšímu sledování digitálních transakcí. Finanční správa se zaměřuje na IČO, auta v podnikání, home office, digitální ekonomiku i fintech služby jako Revolut, zejména tam, kde se mísí osobní a firemní finance.
Zdroj: Marie Dvořáková
Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.
