Sněmovna zatím ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.
Návrh poslanců KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích by měl vstoupit v účinnost až od 1. ledna 2021.
Vláda nepodpořila návrh zdanit církevní restituce. Po jednání se nedokázala shodnout na žádném společném postoji. Návrh jihočeského kraje sice podporuje ministr financí Andrej Babiš, proti jsou ale lidovci i premiér Bohuslav Sobotka.
Církevní restituce budily a stále ještě budí bouřlivé emoce. Poslanec KSČM René Číp varuje, že přijatý zákon má chyby a komplikuje život českým občanům. I proto interpeloval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Nejde o spravedlivou náhradu, ale spíše o rady, zlobí se poslanec.
Církve a náboženské společnosti žádají o svůj původní majetek až ve výši 134 miliard korun. Zákon, na jehož základě církve o majetek žádají, má ale řadu nedostatků. Díky nim mohou současní uživatelé objektů přijít o investované peníze a církev místo zchátralých budov získat objekty v perfektním stavu, informuje advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
27. července 2026 15:43
13. července 2026 17:01
Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.
Zdroj: Komerční článek
Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.
