Sněmovna zatím ani dnes nedokončila debatu o návrhu KSČM na takzvané zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Marek Benda (ODS) tak nestačil dočíst brožuru, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků.
Návrh poslanců KSČM na zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích by měl vstoupit v účinnost až od 1. ledna 2021.
Vláda nepodpořila návrh zdanit církevní restituce. Po jednání se nedokázala shodnout na žádném společném postoji. Návrh jihočeského kraje sice podporuje ministr financí Andrej Babiš, proti jsou ale lidovci i premiér Bohuslav Sobotka.
Církevní restituce budily a stále ještě budí bouřlivé emoce. Poslanec KSČM René Číp varuje, že přijatý zákon má chyby a komplikuje život českým občanům. I proto interpeloval ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Nejde o spravedlivou náhradu, ale spíše o rady, zlobí se poslanec.
Církve a náboženské společnosti žádají o svůj původní majetek až ve výši 134 miliard korun. Zákon, na jehož základě církve o majetek žádají, má ale řadu nedostatků. Díky nim mohou současní uživatelé objektů přijít o investované peníze a církev místo zchátralých budov získat objekty v perfektním stavu, informuje advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
17. září 2026 17:47
17. září 2026 17:42
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
20. srpna 2026 18:21
20. srpna 2026 17:56
20. srpna 2026 17:50
20. srpna 2026 17:38
Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?
Zdroj: Marie Dvořáková
Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.
