Bytová družstva musela do půlky roku 2015 přizpůsobit své stanovy novému zákonu o obchodních korporacích (ZOK). Ten bytovým družstvům přikazuje, aby ve svých stanovách podrobně upravila práva a povinnosti svých členů, která souvisí s nájmem a užíváním jejich družstevních bytů. Pro schválení stanov vyžaduje ZOK souhlas všech členů BD, což ale v praxi často splněno není. Soudy teď začínají stanovy těchto družstev rušit.
Vláda v polovině října schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a další související zákony, kromě jiného navrhuje, aby došlo ke zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků (SVJ) vzniklých před účinností nového občanského zákoníku. Návrh musí ještě projednat Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, s účinností novely se však počítá od 1. 1. 2016.
Mnoho bytových družstev nestihne do zítřka - tedy posledního června - přepsat stanovy nebo další dokumenty. Podle nového občanského zákoníku je musí zásadně pozměnit asi 200 tisíc právnických osob a mezi nimi i družstva. Jinak by jim v krajním případě hrozila až likvidace.
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
