100. výročí vzniku Československa

Československá koruna

Zajímavosti koruny. Jaký mohl být název Československé měny?

Aktuality

Název československé měny zavedené v roce 1919 mohl být kromě koruny třeba sokol, lev, káňata nebo rašín. S korunou, jakožto definitivní měnou Československa (ČSR), se do budoucna nepočítalo. Řekl to v rozhovoru s ČTK numismatik Národního muzea Lukáš Funk. Původní rakousko-uherské mince v zemi platily do roku 1922, než byly všechny vyměněny. Před sto lety 10. dubna byl přijat zákon, který zavedl korunu jako měnovou jednotku v ČSR.

Ilustrační fotografie

Která stavba nejvíc ovlivnila sto let republiky? Metro, Ještěd, sídliště, kůň nebo Federální shromáždění?

Aktuality

Která stavba nejvíc ovlivnila sto let republiky? Před blížícími se oslavami architekti ze Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) vybrali díla, která se podle nich stala symboly Česka. Přinášíme vám pohled architektů Josefa Pleskota, Zdeňka Fránka, Pavla Nasadila a projektanta Pavla Štěpána. Příznačné pro současnost je to, že všichni sáhli do minulosti, polistopadová éra v konkurenci první republiky, ale i socialismu neuspěla. Jakoby naše generace svůj otisk či vrstvu zatím nezanechala.

Ilustrační fotografie

Jak Češi vnímají rozpad Rakouska-Uherska?

Aktuality

Sedm z deseti Čechů vnímá rozpad Rakouska-Uherska před 100 lety pozitivně. Opačný názor na událost, která umožnila vznik Československa v říjnu 1918, má přibližně pětina lidí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury Median pro Českou televizi.

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.