Nemocnice plýtvají a vědí o tom, přesto chtějí více

Informaci přinesly Hospodářské noviny s odvoláním na HealthCare Institut.

Problémy v nemocnicích se točí stále kolem stejných, již delší dobu kritizovaných černých děr. V jejich čele stojí problematický a netransparentní nákup drahého vybavení a to často i do nemocnic, které jej nevyužijí.

Slavným příkladem je nákup hned čtyř magnetických rezonancí pro Moravskoslezský kraj v minulých měsících. Dostanou se tak i do míst, kde je jejich využití jen poměrně malé. Například v Třinci měly být tyto rezonance hned dvě. Vtip je v tom, že vyšetření magnetickou rezonancí je pro nemocnice výhodné, úhrada značně převyšuje náklady na provoz a pomáhá tak nemocnicím řešit situaci v jiných, prodělávajících oborech.

Dalším kritickým místem je pořizování léků. I ty jsou podle anonymního průzkumu mezi řediteli nemoc nakupovány zbytečně draze. Přítrž by tomu měl uničit nový způsob nákupu materiálu přes aukce.

Známým problémem je také nadbytečný počet lůžek. Celosvětovým trendem je provádění stále šetrnějších léčebných postupů, zejména v invazivní oblasti, které již nepotřebují dlouhodobou rekonvalescenci pacienta. Katetrizační či laparoskopické metody dovolují pacientovi opustit nemocnici za zlomek času oproti klasickým "řezacím" metodám.

Přestože na jednu stranu existují obory, jejichž lůžkový fond se stává přebytečný, například interní obory mívají tradičně problémy s přeplněností a umístění pacienta bývá komplikované.

Právě na tyto nedostatky ve vedení zdravotnických zařízení poukázalo pět z deseti anonymně oslovených ředitelů. Zveřejnění výsledků průzkumu dozajista zhorší jejich vyjednávací pozici před každoročním kolem jednání o navýšení úhrad za pacienty. Nemocnice tíží závazek z počátku letošního roku, kdy si lékaři vystávkovali akcí Děkujeme, odcházíme navýšení mezd. Ty by se měly postupně zvedat i v příštím roce a ředitelé nemocnic by rádi viděli vyšší příjmy od pojišťoven.

Přestože polovina ředitelů považuje hospodaření za nedostatečně efektivní, 85 % z oslovených považuje objem prostředků tekoucích od pojišťoven za nedostatečný. Jen o něco méně ředitelů považuje za optimální způsob přivedení dalších finančních prostředků do systému přes zvýšení spoluúčasti pacientů.