Kde spořit? Získejte státní dotace z peněz druhých

Ze státní kasy (rozumějte z peněz daňových poplatníků) je podporováno několik finančních produktů. Většinou si svou podporu vysloužily bohulibým (rozumějte populárním či populistickým) účelem, který mají naplňovat. A tak se dostalo podpory stavebnímu spoření, které má pomoci lidem financovat pořízení či opravy bydlení, doplňkovému penzijnímu spoření (dříve penzijnímu připojištění), které má pomoci lidem zajistit se na stáří, a rezervotvornému životnímu pojištění, protože přeci i pojišťovny chtěly svůj díl z důchodových prostředků.

Jak to tak ale bývá, bohulibý účel se míjí účinkem. Daňoví poplatníci spolufinancující finanční produkty se přesvědčili, že stavební spořitelny nedodržují své vlastní obchodní podmínky, a nejednou stanuli před svévolí těchto specializovaných bankovních domů. U životních pojistek teď hrozí zásah do svobodného trhu, protože stát podporuje produkt naprosto nevhodný pro tvorbu rezerv.

Tip: Kam investovat: „Bezpečné“ uložení úspor

Stavební spořeníHlavní riziko: Změna legislativyHlavní výhoda: Státní příspěvekOčekávaný výnos: max. cca 4 % p.a.Optimální částka: 20 000 Kč ročněStavební spoření je oblíbené mezi konzervativními investory především díky státnímu příspěvku. Ten v současnosti dosahuje 10 % z naspořených prostředků do maximální výše 2 000 Kč na osobu. Bez státního příspěvku by bylo stavební spoření jakožto spořicí produkt naprostým propadákem. Úroková sazba stavebních spořitelen dosahuje nejčastěji 1 % p.a., navíc je produkt zatížen řadou nemalých poplatků.

Změna legislativy nejen stran státního příspěvku je u stavebního spoření největším rizikem. Přesvědčili se o tom i rodiče, kteří spořili „na rodné číslo“ svých dětí s cílem získat více státních příspěvků. S příchodem nového občanského zákoníku se k naspořeným penězům nedostanou bez souhlasu opatrovnického soudu – a dosud není přístup jednotlivých soudů sjednocen.

Velkým rizikem stavebního spoření je inflace. Tu ovšem díky státnímu příspěvku může překonat i v dobách zvýšeného růstu cenové hladiny. Dalším rizikem, které si střadatelé jen zřídka uvědomují, je riziko snížení či zrušení státního příspěvku. Při nízké likviditě stavebního spoření (lze bez ztráty podpory zrušit nejdříve po 6 letech) a možnosti státu zasáhnout s účinností od následujícího roku do výše státního příspěvku se z poměrně lukrativního produktu stane hodně špatný termínovaný vklad.

Pro střadatele se staršími (a dobře úročenými) smlouvami o stavebním spoření představují nebezpečí samy stavební spořitelny. Jejich snaha vypovědět pro ně nevýhodné smlouvy se stále častěji setkává s úspěchem.

Doplňkové penzijní spořeníHlavní riziko: Politické rizikoHlavní výhoda: Státní podporaOčekávaný výnos: Transformované fondy 1 – 2 % p.a., účastnické fondy až 1 – 8 % p.a.Optimální částka: 300 – 2 000 Kč měsíčněHlavní riziko investic do doplňkového penzijního spoření (dříve penzijní připojištění) je politické. Prostředky v penzijních společnostech jsou ze zákona vázané na důchod a při potřebě dřívějšího použití úspor střadatel přichází o část investic, zejména v podobě státních příspěvků a jejich zhodnocení. Navíc se pravidla doplňkového penzijního spoření mohou měnit (a mění) podle „politické nálady“. Jedním z posledních nápadů bylo zavedení doplňkového penzijního spoření povinně s tím, že by každý musel povinně spořit 4 % hrubé mzdy a stát by přidal příspěvek 1 % hrubé mzdy. Tento návrh ale (zatím) neprošel.

U dlouhodobého spoření na penzi pro mladé je obrovským rizikem též inflace. Kupříkladu transformované fondy (vzniklé při transformaci dřívějšího penzijního spoření) sotva pokryjí inflaci. Střadatel tak má jistotu – že nic nevydělá. Při volbě dynamičtější strategie se rizikem stává kolísání ceny akcií, případně dluhopisů. Tržní riziko v podobě kolísavosti při dlouhodobém spoření není příliš vysoké, což ukázala i nedávná finanční krize. Po poklesu akciových trhů až na 40 % předešlých maxim se po 5 – 6 letech kupříkladu americké a německé trhy opět vzpamatovaly a dosahují nových historických maxim.

Pro dlouhodobé spoření v řádu desítek let je vhodné volit účastnické fondy s dynamičtější investiční strategií.

Investiční životní pojištěníHlavní riziko: Vysoká nákladovostHlavní výhoda: Krytí rizikOčekávaný výnos: ???Optimální částka: 0 KčInvestiční životní pojištění není vhodné na investice. A zatímco dobří finanční poradci to již dávno pochopili a investiční životní pojištění využívají pouze ke krytí rizik (zejména rizika smrti a rizika invalidity), stát stále nesmyslně trvá na jeho podpoře jakožto dlouhodobém spoření na penzi.

Ani navrhovaná regulace distribuce životního pojištění nic neřeší. Není nikdo, komu by se vyplatilo platit oproti klasickým podílovým fondům provize o 150 % ročního předplaceného pojistného nebo 20 % z průběžně placeného pojistného a další poplatky navíc, které investor do podílových fondů neplatí.

Investice prostřednictvím životního pojištění míří do klasických podílových fondů. Z toho plyne i další riziko spojené s kolísavostí zejména akcií, do nichž investice směřuje nejčastěji. Konkrétní riziko přitom závisí na druhu zvoleného podílového fondu. V neposlední řadě je to pojišťovna, která do podílových fondů investuje, nikoli klient. Pokud nastane málo pravděpodobná situace a pojišťovna zkrachuje, hrozí, že klient o „své“ prostředky přijde. U podílových fondů toto riziko není.

Navzdory možnosti daňového odpočtu až 12 tis. Kč ročně ze základu daně se investiční životní pojištění nevyplatí. Po ukončení pojistky jsou případné výnosy zdaněny – což u přímé investice do podílových fondů po třech letech držení podílových listů již neplatí.

Investiční životní pojištění je možné využít ke krytí rizik. I v takovém případě by ale měla být minimalizována investiční složka.

Petr Zámečník / Investujeme.cz

Témata:  CZK,  spoření