Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku musí zdražit o 12 až 13,50 Kč/l, pokud mají být plněny klimatické cíle v rámci vládou právě přijímaného českého Green Dealu.

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

O kolik musí v rámci Green Dealu, jehož českou verzi nyní schvaluje vláda, zdražit pohonné hmoty, aby byly plněny emisní cíle? Výzkumníci odpovídají, že o 12 až 13,50 Kč/l. 

Tým výzkumníků z Potsdamského institutu pro výzkum otázek klimatu ve studii na dané téma, financované německou vládou, uvádí, že příslušná povolenka musí stát od 175 do 300 eur za vypuštěnou tunu CO2.

Pokud by cena dané povolenky činila 200 eur, a byla tedy spíše ve spodní části uvedeného rozmezí, znamená to růst ceny litru nafty o 53 eurocentů a litru benzínu o 47 eurocentů. To je po přepočtu do korun dle dnešního kursu oněch 13,50 Kč/l v případě benzínu a 12 Kč/l v případě nafty.

To je normální vědecký závěr. A jasně by jej lidem měla sdělovat i česká vláda, když tedy nyní příslušnou legislativu schvaluje.

Samozřejmě, existuje možnost zastropování cen a jejich dotování či jiného doplnění mechanismu povolenek na pohonné hmoty, která zajistí, že cenový šok pro konečné zákazníky nebude tak palčivý.

Ale opět: bez uvedeného zdražení benzínu či nafty prostě podle odborníků nebudou plněny klimatické cíle. Politici by tedy měli lidem otevřeně říkat, že buď Česko nebude plnit klimatické cíle, k nimž se zavázalo, nebo prostě pohonné hmoty musí dramaticky zdražit. To je Green Deal.

Témata:  Green Deal vláda Česko pohonné hmoty

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.