Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Od Macrona dávají ruce pryč už i nejbližší spolustraníci. Jeho pád vrací do sedla Němce, kteří shazují ze stolu společné půjčování EU

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Emmanuel Macron už je politicky "mrtvý muž", pryč od něj dávají ruce i jeho nejbližší spolustraníci. V křeči ze svého hořkého konce vrší chybu na chybu; Francouze dokonce začal strašit občanskou válkou. Kalich hořkosti má francouzský prezident pít až do roku 2027. Stále naléhavější otázkou však je, zda jej vypije opravdu až do dna, či zda rezignuje ještě před koncem řádného mandátu. 

Nyní je totiž takřka jisté, že Macron bude muset "kohabitovat", tedy najít společnou řeč s premiérem jiné stranické příslušnosti. Něčemu takovému jeho předchůdci Sarkozy i Hollande unikli. Kohabitaci francouzský poloprezidentský systém naposledy zažíval v letech 1997 až 2002. 

Macron nyní čelí té vyhlídce, že po volbách, jež začínají o tomto víkendu, usedne do premiérského křesla o osmnáct let mladší Jordan Bardella ze strany Marine Le Penové. Bardella by měl v gesci vnitropolitické záležitosti, včetně hospodářské a daňové politiky. Macron by sice zůstal zodpovědný za zahraniční politiku a bezpečnost, leč vnitropoliticky by se stal do značné míry ceremoniální figurou. 

Vedle kladení věnců by musel najít řeč s vládou strany či stran, s níž se neshodne prakticky vůbec na ničem a která podle jeho výroku - byť proneseného už v čirém zoufalství - požene zemi do občanské války. 

Macronova pádu navíc využívá Německo a další rozpočtově poměrně ukázněné státy typu Nizozemska či Dánska (Česko mezi nimi podle všeho není) a shazuje ze stolu plán na prohloubení společného půjčování EU. 

Předlužené Francii hrozí další zhoršení ratingu a Němci nechtějí přebírat další díl zodpovědnosti za její finanční závazky. Není se co divit. Macron nejen že francouzský dluh nesnížil, jak sliboval, ale zatím ani nestabilizoval - má růst dál.

To, že se francouzskou prezidentkou stane Le Penová, a to ještě před rokem 2027, je stále pravděpodobnější.

Témata:  Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.