Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nejnákladnější povodně v historii Česka: Doufejme, že se katastrofy z let 1997 a 2002 nezopakují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Povodně z let 2002 a 1997 představují vůbec nejnákladnější živelní pojistné události v historii České republiky. Jde zároveň o jediné dvě pojistné události, které způsobily pojištěnou škodu ve výši deseti miliard korun u více. 

Roku 2002 zasáhly katastrofální povodně Čechy, včetně Prahy, přičemž pojištěná škoda činila 36,7 miliardy korun v tehdejších cenách, vyplývá z dat České asociace pojišťoven. To v dnešních cenách odpovídá 73,4 miliardy korun. Moravské povodně zapříčinily roku 1997 pojištěnou škodu za deset miliard korun, což v dnešních cenách odpovídá 19,4 miliardy korun.

Přitom ale přímé majetkové škody, včetně nepojištěných, činily roku 2002 podle ministerstva životního prostředí 73 miliard, což je zhruba dvojnásobek pojištěných škod. O pět let dříve činily přímé majetkové škody 63 miliard korun, což je dokonce více než šestinásobek pojištěných škod.

Jak v roce 2002, tak 1997 odpovídaly přímé majetkové škody, pojištěné i nepojištěné, zhruba třem procentům hrubého domácího produktu. V letošním roce odpovídá třem procentům HDP částka takřka 240 miliard korun.

V současnosti je však propojištěnost domácností v Česku výrazně vyšší než třeba ještě před šesti lety. Roku 2018 byla propojištěnost domácností napříč republikou 50 procent, zatímco podle nejnovějších dat je to už 63 procent. V porovnání se zahraničím se Češi přesto pojišťují málo. Pojistný trh v zemi pracuje s částkou kolem 150 miliard korun, což je méně než tři procenta HDP. Průměr Evropské unie je přes šest procent.

Tornádo, které na Moravě řádilo v červnu 2021, je po záplavách v Čechách roku 2013 čtvrtou největší živelní katastrofou z hlediska výše pojištěné škody. I ono však demonstrovalo podpojištěnost českých domácností. I když důsledky tornáda, jako předchozích zmíněných velkých povodní, zvýšily zájem Čechů o pojištění, roku 2022 jej i tak měly tři miliony domácností, zatímco necelé dva miliony nikoli. Odhadovaný počet nepojištěných domácností se sice v čase snižuje, leč i tak zůstává na poměry EU vysoký.

Problémem je navíc ta skutečnost, že řada domácností sice pojištěna je, ale nedostatečně. Z důvodu uplynulých let mimořádně vysoké inflace nyní více než předtím hrozí, že domácnost má svůj majetek pojištěn na částku, která je výrazně nižší než jeho aktuální hodnota. Vždyť podíl českých domácností, které jsou pojištěny na skutečnou hodnotu svého nemovitého majetku, je v Česku jen asi třicetiprocentní. Zhruba sedmdesát procent pojištěných domácností tedy nemá smlouvu, která by nemovitost pojišťovala dostatečně, přičemž patnáct procent z toho jsou nemovitosti pojištěné ani ne na polovinu hodnoty.

Průměrná podpojištěnost se v Česku pohybuje mezi 25 a 30 procenty, vyplývá z dat pojišťovny Allianz.

Ovšem pravdou je, že ne všechny nemovitosti lze pojistit proti všem rizikům. Buď vůbec, nebo jen s omezenou výší plnění je to možné třeba právě v často zaplavovaných oblastech. Pojišťovny využívají pro posouzení rizika povodňové mapy. Například bytové domy v obvyklých záplavových územích, které bývají zaplavovány povodní s periodicitou 20 let nebo nižší, proti povodni a záplavě často pojistit nelze vůbec.

Témata:  Povodně počasí

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Dopravní nehoda, ilustrační fotografie

Rozbitá silnice a škoda na autě: Jaké jsou vaše šance na náhradu

Rozbité silnice a výtluky jsou v Česku dlouhodobým problémem, který se nejvíce projeví v druhé polovině zimy a po jejím skončení. Stačí krátký okamžik nepozornosti nebo výmol skrytý pod vodou a následkem může být poškozená pneumatika, disk kola, ale i vážnější zásah do podvozku. V takové chvíli se řidiči logicky ptají, zda mají nárok na náhradu škody a kdo za ni vlastně odpovídá.