Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.

I když se o možnosti zestátnění ČEZ aktuálně spekuluje již od jara 2022, kdy vrcholila energetická krize, Rakušanovo včerejší odpolední zarámování termínu zestátnění funkčním obdobím vlády, tedy necelými dvěma lety, představovalo celkem novinku. Navíc přišlo v době, kdy se situace na energetických burzách v EU výrazně zklidňuje, čímž odpadá klíčový důvod pro zestátnění – tedy regulace cen elektřiny pro odběratele například v podobě zastropování. A ministr vnitra jej ještě k tomu pronesl v době, kdy nadále přetrvává nejistota ohledně legislativy, která by měla být při zestátnění uplatněna.

Není tedy vůbec jasné ani to, jak by měl být ČEZ zestátněn, zda vcelku či částečně, a pokud částečně, jak konktrétně. A není vůbec jasné ani to, jak by se v případě zestátnění stát vypořádal s nároky menšinových akcionářů.

Mnozí právě z menšinových akcionářů si mlčení vlády ve věci zestátnění ČEZ v posledních měsících vykládali tak, že kabinet k zestátnění nepřistoupí. Tuto vyhlídku podporují slova premiéra Petra Fialy z konce loňského léta, které však premiérův úřad posléze vzal zpět. Premiér tehdy uvedl, že vláda neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Přitom v roce 2022 premiér jednoznačně uváděl, že kabinet výrobu elektřiny pod kontrolu získat hodlá.

V tomto ohledu jsou včerejší Rakušanova předpůlnoční slova poměrně silná. Znějí totiž tak, že Fialův kabinet prostě výrobní část ČEZ zestátňovat nebude. Popírají tudíž příkře nejen Rakušanův výrok ze včerejšího odpoledne, leč též vlastně loňské vyjádření premiérova úřadu, když popíral Fialův zmíněný výrok, že kabinet neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Rakušan včera před půlnocí uvedl vlastně to samé, co Fiala loni koncem léta, od kteréhož výroku se premiérův úřad ovšem posléze distancoval, přičemž sám Rakušan ještě včera odpoledne také tvrdil něco diametrálně odlišného. 

Zásadní výroky vládních představitelů týkající se ČEZ představují kurzotvornou informaci a mohou způsobit ztrátu tržní hodnoty podniku v rozsahu desítek, ba až stovek miliard korun. Pokud jsou tedy vypouštěny neuváženě a zbrkle, zjevně nepodloženě, a následně zcela měněny, podkopávají důvěru českých i zahraničních investorů v českou burzu a kapitálový trh, kde je ČEZ zřetelně dominantním titulem. Ohrožují tak další rozvoj celé tuzemské ekonomiky.

Témata:  ČEZ komentář

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.