Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.

I když se o možnosti zestátnění ČEZ aktuálně spekuluje již od jara 2022, kdy vrcholila energetická krize, Rakušanovo včerejší odpolední zarámování termínu zestátnění funkčním obdobím vlády, tedy necelými dvěma lety, představovalo celkem novinku. Navíc přišlo v době, kdy se situace na energetických burzách v EU výrazně zklidňuje, čímž odpadá klíčový důvod pro zestátnění – tedy regulace cen elektřiny pro odběratele například v podobě zastropování. A ministr vnitra jej ještě k tomu pronesl v době, kdy nadále přetrvává nejistota ohledně legislativy, která by měla být při zestátnění uplatněna.

Není tedy vůbec jasné ani to, jak by měl být ČEZ zestátněn, zda vcelku či částečně, a pokud částečně, jak konktrétně. A není vůbec jasné ani to, jak by se v případě zestátnění stát vypořádal s nároky menšinových akcionářů.

Mnozí právě z menšinových akcionářů si mlčení vlády ve věci zestátnění ČEZ v posledních měsících vykládali tak, že kabinet k zestátnění nepřistoupí. Tuto vyhlídku podporují slova premiéra Petra Fialy z konce loňského léta, které však premiérův úřad posléze vzal zpět. Premiér tehdy uvedl, že vláda neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Přitom v roce 2022 premiér jednoznačně uváděl, že kabinet výrobu elektřiny pod kontrolu získat hodlá.

V tomto ohledu jsou včerejší Rakušanova předpůlnoční slova poměrně silná. Znějí totiž tak, že Fialův kabinet prostě výrobní část ČEZ zestátňovat nebude. Popírají tudíž příkře nejen Rakušanův výrok ze včerejšího odpoledne, leč též vlastně loňské vyjádření premiérova úřadu, když popíral Fialův zmíněný výrok, že kabinet neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Rakušan včera před půlnocí uvedl vlastně to samé, co Fiala loni koncem léta, od kteréhož výroku se premiérův úřad ovšem posléze distancoval, přičemž sám Rakušan ještě včera odpoledne také tvrdil něco diametrálně odlišného. 

Zásadní výroky vládních představitelů týkající se ČEZ představují kurzotvornou informaci a mohou způsobit ztrátu tržní hodnoty podniku v rozsahu desítek, ba až stovek miliard korun. Pokud jsou tedy vypouštěny neuváženě a zbrkle, zjevně nepodloženě, a následně zcela měněny, podkopávají důvěru českých i zahraničních investorů v českou burzu a kapitálový trh, kde je ČEZ zřetelně dominantním titulem. Ohrožují tak další rozvoj celé tuzemské ekonomiky.

Témata:  ČEZ komentář

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.