Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda ve věci zestátnění ČEZ otáčí o 180 stupňů z hodiny na hodinu a pak zase zpět. Neuváženými výroky zásadně ohrožuje další rozvoj burzy a kapitálového trhu v Česku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Komentář Lukáše Kovandy: Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.

I když se o možnosti zestátnění ČEZ aktuálně spekuluje již od jara 2022, kdy vrcholila energetická krize, Rakušanovo včerejší odpolední zarámování termínu zestátnění funkčním obdobím vlády, tedy necelými dvěma lety, představovalo celkem novinku. Navíc přišlo v době, kdy se situace na energetických burzách v EU výrazně zklidňuje, čímž odpadá klíčový důvod pro zestátnění – tedy regulace cen elektřiny pro odběratele například v podobě zastropování. A ministr vnitra jej ještě k tomu pronesl v době, kdy nadále přetrvává nejistota ohledně legislativy, která by měla být při zestátnění uplatněna.

Není tedy vůbec jasné ani to, jak by měl být ČEZ zestátněn, zda vcelku či částečně, a pokud částečně, jak konktrétně. A není vůbec jasné ani to, jak by se v případě zestátnění stát vypořádal s nároky menšinových akcionářů.

Mnozí právě z menšinových akcionářů si mlčení vlády ve věci zestátnění ČEZ v posledních měsících vykládali tak, že kabinet k zestátnění nepřistoupí. Tuto vyhlídku podporují slova premiéra Petra Fialy z konce loňského léta, které však premiérův úřad posléze vzal zpět. Premiér tehdy uvedl, že vláda neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Přitom v roce 2022 premiér jednoznačně uváděl, že kabinet výrobu elektřiny pod kontrolu získat hodlá.

V tomto ohledu jsou včerejší Rakušanova předpůlnoční slova poměrně silná. Znějí totiž tak, že Fialův kabinet prostě výrobní část ČEZ zestátňovat nebude. Popírají tudíž příkře nejen Rakušanův výrok ze včerejšího odpoledne, leč též vlastně loňské vyjádření premiérova úřadu, když popíral Fialův zmíněný výrok, že kabinet neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Rakušan včera před půlnocí uvedl vlastně to samé, co Fiala loni koncem léta, od kteréhož výroku se premiérův úřad ovšem posléze distancoval, přičemž sám Rakušan ještě včera odpoledne také tvrdil něco diametrálně odlišného. 

Zásadní výroky vládních představitelů týkající se ČEZ představují kurzotvornou informaci a mohou způsobit ztrátu tržní hodnoty podniku v rozsahu desítek, ba až stovek miliard korun. Pokud jsou tedy vypouštěny neuváženě a zbrkle, zjevně nepodloženě, a následně zcela měněny, podkopávají důvěru českých i zahraničních investorů v českou burzu a kapitálový trh, kde je ČEZ zřetelně dominantním titulem. Ohrožují tak další rozvoj celé tuzemské ekonomiky.

Témata:  ČEZ komentář

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.