Tisíce akciových společností čeká podle odborníků změna stanov

Zhruba 7000 akciových společností, které mají místo představenstva a dozorčí rady statutárního ředitele a správní radu, si bude muset od příštího roku změnit stanovy a struktury. Novela zákona o obchodních korporacích totiž od ledna 2021 ze zákona odstraňuje institut statutárního ředitele. Ve společné tiskové zprávě o tom informovaly poradenské společnosti Bisnode a Apogeo.

Ilustrační fotografie
reklama

Podle jejich výpočtu si změny za notářské a soudní poplatky nebo odborné poradenské služby vyžádají zhruba 50 milionů korun a dalších zhruba 100 milionů korun mohou být výdaje související se svoláním a uskutečněním valných hromad.

Tzv. monistických akciových společností, které mají právě místo představenstva a dozorčí rady statutárního ředitele a správní radu, je v ČR zhruba čtvrtina ze všech akciových společností zapsaných v obchodním rejstříku. Novela účinná od ledna umožňuje změnu firmám provést do konce roku 2021.

Analytička poradenské společnosti Bisnode Petra Štěpánová upozornila, že v rejstříku má 3067 takových firem zapsaného akcionáře, zbylých 3899 ne. "Firmy bez zapsaného akcionáře budou muset měnit strukturu tak, že budou mít pouze správní radu, která musí být nejméně tříčlenná, nestanoví-li stanovy něco jiného. Předpokládá se totiž, že mají víc akcionářů. Alternativou pro ně bude změnit strukturu vnitřního uspořádání na dualistickou a mít jednoho člena představenstva a jednoho člena dozorčí rady," uvedl Michael Dobrovolný ze společnosti Smart Office & Companies.

Jednočlenná správní rada bude podle něj možná pouze u společností, které mají zapsaného jediného akcionáře a u společností, u kterých to umožní vhodná formulace stanov. U společností, které mají dnes vícečlennou správní radu, pak reálně hrozí, že zastupovat je bude moci každý z členů správní rady samostatně, byť dosud firmu zastupoval jen statutární ředitel.

Dobrovolný také upozornil, že od příští roku budou muset firmy skutečně splnit zákonnou povinnost a zapsat do speciální evidence vedené rejstříkovými soudy svého skutečného majitele. "To sice měly udělat už k 1. lednu 2018, dosud jim za to ale nehrozila žádná přímá sankce. Nově však budou hrozit povinným osobám statisícové pokuty," upozornil.

Po novele příslušných předpisů podle Dobrovolného nebudou například notáři u firem, které povinnost nesplnily, moci vyhotovit zápis z valné hromady ve formě notářského zápisu, aniž by byl skutečný majitel prokázán. "Fungování firmy tak může být dříve nebo později paralyzováno," varoval. Dodal, že firmy, které tuto povinnost nesplní, mohou také očekávat potíže při získávání úvěrů.

Štěpánová upozornila, že volbu uspořádání akciové společnosti umožnil zákon o obchodních korporacích z roku 2014. "Česká úprava monistické struktury obsažená v zákoně o obchodních korporacích od počátku budila rozporuplné reakce. Vedle správní rady totiž zavedla další obligatorní orgán - statutárního ředitele, čímž se tato úprava přibližuje dualistickému systému, přičemž ale nejsou jasně vymezeny a odděleny pravomoci obou orgánů," vysvětlila.

Výhody tzv. monistické akciové společnosti jsou podle ní především pro menší společnosti nebo firmy s jediným akcionářem. Taková struktura totiž může představovat zjednodušení organizace, rychlejší řízení a úsporu nákladů. Výhodou firmy s představenstvem a dozorčí radou, tzv. dualistické, je podle ní jasné oddělení výkonného orgánu, tedy představenstva, od kontrolní dozorčí rady.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky