Rusko nechá Nord Stream 1 vypnutý, Siemens naznačuje, je za tím politický motiv. Co se bude dít dále?

Komentář Lukáše Kovandy. Skutečnost, že Gazprom neobnoví dodávky plynu do EU plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval, není úplně nečekaná. Z pohybů ceny plynu v EU v uplynulých dnech bylo možné vyčíst, že trh přikládá zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost tomu, že ke zprovoznění potrubí nedojde, jak dle plánu mělo, tedy zítra. EU je tak i proto na nastalou situaci alespoň částečně připravena.

Ilustrační fotografie

Je dokonce možné, že poměrně rychlé tempo hledání a nacházení alternativ za ruský plyn přimělo Gazprom k dnes oznámenému činu. Ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml, odkládá znovuzprovoznění plynovodu na neurčito, přičemž odstávku jako dosud vždy zdůvodňuje technickými obtížemi, případně sankcemi. Politickou motivaci lze ovšem i přesto spatřovat v tom, že Kreml by mohl usilovat o to, aby zemím EU zabránil ještě více naplnit své zásobníky plynu, a ještě lépe se tak připravit na nadcházející topnou sezónu.  

Německý podnik Siemens Energy, výrobce turbíny pro Nord Stream 1, v pátek večer uvedl, že technická závada, o níž hovoří Gazprom (uniklý olej), by neměla být důvodem odložení zprovoznění potrubí. To je na poměry Siemensu relativně silné tvrzení, které lze chápat jako poměrně přesvědčivý důkaz, že Rusko jedná politicky.

Alternativní řešení zemí EU spočívají v rozšiřování kapacit pro využití zkapalněného zemního plynu nebo v zajišťování dodávek ze zemí typu Norska. Například Pražská plynárenská, třetí největší dodavatel plynu v ČR dle počtu odběrných míst, zajišťuje nyní nižší desítky procent svých dodávek v podobě plynu již nikoli ruského, ale norského.

Právě alternativní způsoby zajištění plynu jsou důvodem, proč České republice bezprostředně nedostatek plynu nehrozí, ani pokud by Rusko kohoutky Nord Streamu 1 uzavřelo natrvalo. Po nějaké době, zřejmě po několika týdnech, úplného uzavření Nord Streamu 1 však bude stále obtížnější hledat dostatečné alternativy. A to jak pro Česko, tak pro Německo, skrze jehož území, burzu a dodavatele do Česka ruský, ale také norský plyn proudí.

Česká republika by v takovém případě musela přistoupit k důslednému přídělovému hospodaření s plynem zejména v průmyslu. Je pravda, že zásobníky v ČR jsou pro tuto část roku solidně naplněny, podobně jako zásobníky v Německu, ale v případě úplného zastavení dodávek Nord Streamem 1 plyn ze zásobníků v ČR a z alternativních zdrojů nepostačí k tomu, aby tuzemský průmysl plně a bez omezení pokryl své potřeby během celé nadcházející topné sezóny. Navíc je třeba počítat s tím, že alternativní zdroje se budou ztenčovat z důvodu dodatečné poptávky některých dalších zemí EU, rovněž citelně závislých na ruském plynu. A je třeba počítat i s tím, že burzovní cena plynu v EU může opět začít velmi citelně růst, na nové historické rekordy.

V současnosti Česku tlumí náraz plynoucí z nedostatku plynu Německo. To se potýká se sníženými dodávkami plynu Nord Streamem 1 už od poloviny června. Přestože jeho plynárenské podniky, včetně největšího Uniperu, mají s Gazpromem dlouhodobé kontrakty, ten je tedy v posledních zhruba 2,5 měsíce neplní. Jako důvod uvádí již zmíněné technické důvody, případně sankce. Podniky, jako je Uniper, tak od Gazpromu přes léto dostávaly jen zlomek nasmlouvaného objemu plynu. Zbytek musely dokupovat na okamžitém trhu za extrémně zvýšené, ba až rekordní ceny, které se na burze letos ustavily. Plyn pak ovšem dále prodávají třeba i českým odběratelům typu zmíněné Pražské plynárenské, převážně ovšem již opět na bázi dlouhodobých kontraktů. Právě to je klíčový důvod, proč Uniper letos vykazuje jednu z největších ztrát kteréhokoli podniku německých hospodářských dějin. Nakupuje ve velké míře za okamžité, burzovní ceny, zatímco prodává za mnohem nižší, dlouhodobě nasmlouvané ceny. K bankrotu Uniperu tak nedošlo jen proto, že se jej za peníze německého daňového poplatníka letos rozhodla sanovat Scholzova vláda.

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky