Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ruská ropa už je na světovém trhu dražší než „západní“ ropa Brent. Západní sankce přitom měly vést k opaku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ruská ropa z Dálného východu se už – nezvykle – prodává dráže než severomořská ropa Brent, jejíž cena světu, zejména pak Západu, slouží jako referenční. Rusku se tedy podařilo v tomto ohledu vymazat účinek západních sankcí, které původně vedly k výraznému propadu ceny ruské ropy oproti Brentu.

Dokonce tedy Rusko nyní nejen vymazalo efekt sankcí, ale svoji ropu prodává nad cenou Brentu, byť zhruba jen o 50 centů na barel.

Za zdražování ruské ropy z Dálného východu může zejména akce, kterou Rusko koordinuje se Saúdskou Arábií, spočívající ve výrazném omezení vývozu ropy z obou zemí na světové trhy. A také ruská hrozba, že zcela přestane vyvážet vlastní motorovou naftu.

Svět se nyní kvůli tomu obává největšího nedostatku ropy za posledních minimálně šestnáct let a také souvisejícího, podobně kritického nedostatku motorové nafty.

Ruská ropa z Dálného východu – známá pod zkratkou ESPO – je díky svému chemickému složení obzvláště příhodná právě pro výrobu motorové nafty. Tato ropa je v těchto dnech dražší než Brent vůbec poprvé od uvedení sankcí na ruskou ropu na přelomu loňska a letoška.

V rámci sankcí Západ uvedl také strop na námořně vyváženou ruskou ropu, ale ani to tedy nevede k jejímu plošnému zlevnění pod cenu Brentu. Česká republika patří společně se Slovenskem a Maďarskem a několika dalšími zeměmi Západu k těm státům, jež mají se sankcí výjimku a ruskou ropu tedy dovážet stále mohou. V prvním letošním pololetí Česko dovezlo 2,34 milionu tun ruské ropy, což odpovídá 16,7 milionu barelů. To je největší množství dovezené ruské ropy za všechna první pololetí celého období od roku 2010.

Témata:  ropa Rusko komentář

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.