Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Říjnový obchod ČR s cizinou skončil ve schodku 18,2 miliardy

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Zahraniční obchod Česka vykázal v říjnu schodek 18,2 miliardy korun, meziročně tak byl výsledek o 49,4 miliardy horší. Bilanci negativně ovlivnil zejména větší deficit obchodu s ropou a zemním plynem. Vyplynulo to z předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který je dnes zveřejnil na webu.

"Vyšší dovoz táhne celkovou obchodní bilanci za letošní rok stále blíže k červeným číslům. V říjnu, obdobně jako v září, skončila bilance zahraničního obchodu se zbožím v minusu. Dovoz byl nepříznivě ovlivněn zejména meziročním růstem cen fosilních paliv, ale i zvyšováním zásob zemního plynu před zimou," uvedl k říjnové obchodní bilanci vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička.

Vývoz zboží v říjnu meziročně klesl o 7,5 procenta na 331,6 miliardy korun, zatímco dovoz stoupl o 6,9 procenta na 349,8 miliardy Kč. Letošní říjen měl o jeden pracovní den méně než loňský. V meziměsíčním srovnání po sezonním očištění se vývoz zvýšil o 2,7 procenta a dovoz o 2,3 procenta.

Témata:  ekonomika zahraniční obchod

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.