Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu, volně prodejných o pět procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla analytická společnost IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

"Zatím ještě stále platí, že prodeje v nezávislých lékárnách a v lékárnách sdružujících se do virtuálních řetězců byly přibližně o 200 milionů korun vyšší než v lékárnách řetězcových. Nezávislým lékárnám a virtuálním řetězcům ale za poslední rok poklesly tržby téměř o pět procent, zatímco velkým řetězcům rostly o osm procent a výší tržeb se tak již tyto typy lékáren téměř rovnají," uvedl generální ředitel společnosti IQVIA pro ČR a SR Martin Šlégl.

Jedním z důvodů pro takový přesun poptávky je podle něj rostoucí popularita objednávání volně prodejných produktů přes internet a následné spojení návštěvy řetězcové lékárny s vyzvednutím dalších produktů. "V první polovině roku 2020 došlo ke skokovému zvýšení prodejů léků proti nachlazení a respiračním potížím, když se spotřebitelé předzásobili kvůli obavám z covidu-19. V současnosti mají lidé doma dosud nespotřebované zásoby, což se projevuje propadem v této kategorii v letošním meziročním srovnání i číslech za celý rok 2021," řekl produktový ředitel IQVIA pro ČR a SR Dominik Herman.

Růst prodejů léků na předpis byl podle společnosti způsoben zejména vyšší dostupností inovativních léků v nemocnicích, jejichž prodeje se meziročně zvýšily o 18 procent a dosáhly hodnoty 42 miliard korun. Prodeje těchto léků v lékárnách pak stouply o 1,3 procenta na 33 miliard korun.

Vedoucí kategorií produktů trhu s volně prodejnými léky pak podle IQVIA byly vitaminy a výživové doplňky, jejichž prodeje vzrostly o 32 procent na 3,9 miliardy korun. Následovaly léky na bolest s tržbami 3,4 miliardy korun, léky na nachlazení s tržbami tři miliardy korun a produkty produkty podporující zažívání s tržbami 2,3 miliardy korun.

Dynamická situace podle IQVIA přetrvává na internetovém trhu s volně prodejnými léky a produkty pro zdravotní péči, který meziročně vzrostl o 41 procent a jeho podíl na celkových tržbách volně prodejných léků se zvýšil z deseti na 14 procent.

Firma uvedla, že Češi v internetových lékárnách nakupují především vitaminy a výživové doplňky, jejichž prodeje se meziročně zvýšily o 75 procent na 640 milionů korun, dále také léky na bolest, kosmetické doplňky pro ženy a dětskou stravu. Významně se zvedla také poptávka po kosmetických produktech, a to o 53 procent na 200 milionů korun, dodala společnost.

IQVIA je poskytovatelem analytických služeb, technologických řešení a smluvních výzkumných služeb ve zdravotnictví. Po světě má přibližně 70.000 zaměstnanců a působí ve více než 100 zemích.

Témata:  léky,  lékárny

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.