Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu, volně prodejných o pět procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla analytická společnost IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

"Zatím ještě stále platí, že prodeje v nezávislých lékárnách a v lékárnách sdružujících se do virtuálních řetězců byly přibližně o 200 milionů korun vyšší než v lékárnách řetězcových. Nezávislým lékárnám a virtuálním řetězcům ale za poslední rok poklesly tržby téměř o pět procent, zatímco velkým řetězcům rostly o osm procent a výší tržeb se tak již tyto typy lékáren téměř rovnají," uvedl generální ředitel společnosti IQVIA pro ČR a SR Martin Šlégl.

Jedním z důvodů pro takový přesun poptávky je podle něj rostoucí popularita objednávání volně prodejných produktů přes internet a následné spojení návštěvy řetězcové lékárny s vyzvednutím dalších produktů. "V první polovině roku 2020 došlo ke skokovému zvýšení prodejů léků proti nachlazení a respiračním potížím, když se spotřebitelé předzásobili kvůli obavám z covidu-19. V současnosti mají lidé doma dosud nespotřebované zásoby, což se projevuje propadem v této kategorii v letošním meziročním srovnání i číslech za celý rok 2021," řekl produktový ředitel IQVIA pro ČR a SR Dominik Herman.

Růst prodejů léků na předpis byl podle společnosti způsoben zejména vyšší dostupností inovativních léků v nemocnicích, jejichž prodeje se meziročně zvýšily o 18 procent a dosáhly hodnoty 42 miliard korun. Prodeje těchto léků v lékárnách pak stouply o 1,3 procenta na 33 miliard korun.

Vedoucí kategorií produktů trhu s volně prodejnými léky pak podle IQVIA byly vitaminy a výživové doplňky, jejichž prodeje vzrostly o 32 procent na 3,9 miliardy korun. Následovaly léky na bolest s tržbami 3,4 miliardy korun, léky na nachlazení s tržbami tři miliardy korun a produkty produkty podporující zažívání s tržbami 2,3 miliardy korun.

Dynamická situace podle IQVIA přetrvává na internetovém trhu s volně prodejnými léky a produkty pro zdravotní péči, který meziročně vzrostl o 41 procent a jeho podíl na celkových tržbách volně prodejných léků se zvýšil z deseti na 14 procent.

Firma uvedla, že Češi v internetových lékárnách nakupují především vitaminy a výživové doplňky, jejichž prodeje se meziročně zvýšily o 75 procent na 640 milionů korun, dále také léky na bolest, kosmetické doplňky pro ženy a dětskou stravu. Významně se zvedla také poptávka po kosmetických produktech, a to o 53 procent na 200 milionů korun, dodala společnost.

IQVIA je poskytovatelem analytických služeb, technologických řešení a smluvních výzkumných služeb ve zdravotnictví. Po světě má přibližně 70.000 zaměstnanců a působí ve více než 100 zemích.

Témata:  léky,  lékárny

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

Maloobchod zpomaluje, přestože Češi stále nakupují. ČNB má další důvod zvýšit úroky

Český maloobchod pokračuje v poměrně svižném růstu, jeho zářijový výsledek však zaostal za očekáváním analytiků. Tržby obchodníků bez započtení prodejů a oprav automobilů se podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu meziročně reálně zvýšily o 4,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali v průměru růst o 4,7 procenta. Ještě výrazněji skutečnost zaostala za mediánovým odhadem 4,8 procenta.