Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pošta by mohla propustit až 4000 lidí

Česká pošta
Česká pošta
Foto: Facebook

Česká pošta by podle odhadu odborářů mohla v polovině roku propustit až 4000 z celkem 25.000 lidí. Většinou půjde o zaměstnance z 300 rušených poboček, ale i další profese. Uvedl to předseda Odborového hnutí zaměstnanců České pošty Evžen Dvorský. Hnutí, které patří k menším odborovým centrálám na poště, zároveň ode dneška zahájilo stávkovou pohotovost. Další odborové organizace se k vyhlášení stávkové pohotovosti podle informací ČTK nepřipojily.

"Ke stávkové pohotovosti vyhlášené panem Dvorským se nepřipojujeme. Situaci České pošty, pošťáků a podmínky pro poskytování veřejných poštovních služeb řešíme dlouhodobě, vynakládáme velké úsilí pro změnu systému financování veřejných poštovních služeb ze strany státu. Nesouhlasíme s připravovaným rušením pracovních pozic, máme obavy z přetěžování zaměstnanců a ze zhoršení dostupnosti a kvality poštovních služeb," řekla ČTK předsedkyně největší odborové centrály, Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb, Jindřiška Budweiserová.

Odboráři již v lednu podle Budweiserové předali poslancům i ministrům petici s 27.500 podpisy, aby se situací na poště zabývali. Tuto středu se má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) situací na poště a její plánovanou transformací zabývat vláda.

Zrušení 300 z 3200 poboček má být prvním z transformačních kroků. Následně se má pošta rozdělit na státní podnik provozující pobočky a poskytující základní služby a komerční část nabízející například doručování balíků.

Pošta je v posledních čtyřech letech ztrátová. Za loňský rok má vykázat propad 1,5 miliardy Kč a podle Rakušana jí na konci letošního roku hrozí insolvence.

Témata:  Česká pošta

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.