Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v ČR dál zdražují, benzin stojí přes 32 Kč/l

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují. Cena za litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se přehoupla přes 32 korun, kde byla naposledy loni začátkem února. Aktuálně čerpací stanice v Česku benzin prodávají v průměru za 32,06 Kč. Před týdnem byl levnější o 18 haléřů a před rokem při první vlně epidemie koronaviru o šest korun. Zdražuje také nafta. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny sleduje.

Cena nafty se pozvolna blíží ke 30 korunám za litr, za kterou ji motoristé tankovali naposledy loni v březnu. Proti minulému týdnu stoupla o 14 haléřů na litru, motoristé naftu ve středu tankovali v průměru za 29,89 Kč/l. Před rokem platili o čtyři koruny méně.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 31,66 Kč. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 29,49 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 32,77 Kč. Nafta se tam tankuje za 30,51 Kč za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 19. květnu 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 32,06 29,89 Praha 32,77 30,51 Středočeský 32,36 30,27 Jihočeský 31,90 29,49 Plzeňský 32,32 30,00 Karlovarský 31,84 29,65 Ústecký 31,66 29,54 Liberecký 31,95 29,88 Královéhradecký 31,89 29,76 Pardubický 31,92 29,78 Vysočina 32,46 30,34 Jihomoravský 32,07 30,03 Olomoucký 32,15 30,07 Zlínský 31,89 29,55 Moravskoslezský 31,70 29,59

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.