Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v ČR dál zdražují, benzin stojí přes 32 Kč/l

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují. Cena za litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se přehoupla přes 32 korun, kde byla naposledy loni začátkem února. Aktuálně čerpací stanice v Česku benzin prodávají v průměru za 32,06 Kč. Před týdnem byl levnější o 18 haléřů a před rokem při první vlně epidemie koronaviru o šest korun. Zdražuje také nafta. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny sleduje.

Cena nafty se pozvolna blíží ke 30 korunám za litr, za kterou ji motoristé tankovali naposledy loni v březnu. Proti minulému týdnu stoupla o 14 haléřů na litru, motoristé naftu ve středu tankovali v průměru za 29,89 Kč/l. Před rokem platili o čtyři koruny méně.

Nejlevnější benzin natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr v průměru za 31,66 Kč. Nafta je nejlevnější v Jihočeském kraji, litr tam prodávají průměrně za 29,49 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 32,77 Kč. Nafta se tam tankuje za 30,51 Kč za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 19. květnu 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 32,06 29,89 Praha 32,77 30,51 Středočeský 32,36 30,27 Jihočeský 31,90 29,49 Plzeňský 32,32 30,00 Karlovarský 31,84 29,65 Ústecký 31,66 29,54 Liberecký 31,95 29,88 Královéhradecký 31,89 29,76 Pardubický 31,92 29,78 Vysočina 32,46 30,34 Jihomoravský 32,07 30,03 Olomoucký 32,15 30,07 Zlínský 31,89 29,55 Moravskoslezský 31,70 29,59

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty Česko

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.