Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohonné hmoty v Česku jsou nejdražší za více než rok

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny pohonných hmot v Česku za uplynulý týden vystoupaly na nejvyšší úroveň od loňského března. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil od minulé středy v průměru o sedm haléřů na 31,34 koruny za litr a nafta o dva haléře na 29,57 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny paliv jsou nadále nejvyšší v Praze a naopak nejnižší v Ústeckém kraji.

Pohonné hmoty v Česku zdražují vytrvale zhruba od poloviny ledna. Předtím dlouho v druhém pololetí loňského roku ceny paliv vesměs stagnovaly. Nejlevnější byly pohonné hmoty loni v květnu. Od té doby se cena Naturalu 95 zvedla téměř o šest korun a cena nafty skoro o čtyři koruny.

Nejlevnější paliva aktuálně natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde se litr benzinu v průměru prodává za 31,06 koruny a litr nafty za 29,16 koruny. Naopak nejdražší pohonné hmoty nadále nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 31,77 koruny a litr nafty 30,23 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 7. dubnu 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 31,34 29,57 Praha 31,77 30,23 Středočeský 31,59 29,98 Jihočeský 31,13 29,25 Plzeňský 31,47 29,71 Karlovarský 31,16 29,39 Ústecký 31,06 29,16 Liberecký 31,23 29,51 Královéhradecký 31,18 29,47 Pardubický 31,23 29,38 Vysočina 31,70 29,94 Jihomoravský 31,47 29,74 Olomoucký 31,43 29,71 Zlínský 31,21 29,25 Moravskoslezský 31,14 29,31

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.